Bound by Flame

Verdikt
53

Originální rozmluvy s Démonem nezakryjí, že Bound by Flame je jen průměrné RPG se špetkou zajímavostí a horou obyčejnosti a chyb. Příběh nutí k smíchu, design prostředí zas k pláči. Jen kraftování přináší adekvátní emoce.

Počítač

WindowsWindows

6,99 €Steam

LinuxLinux

6,99 €Steam

Konzole

PlayStation 4PlayStation 4

$19,99PlayStation Store

PlayStation 3PlayStation 3

$19,99PlayStation Store

Xbox 360Xbox 360

Další informace

Výrobce: Spiders
Vydání: 9. května 2014
Štítky: fantasy, akční, rpg

Jestli Bound by Flame, akční RPG moderního střihu, na něco útočí skutečně bez zábran, pak je to hráčova schopnost rozlišovat klišé od originality a staré pořádky od inovací. První se týká příběhové složky hry, druhé zas akční hratelnosti. Obojí dohromady míchá nové dobrodružství od studia Spiders tak zvláštně nešikovným, ale zároveň i chytrým způsobem, že novinku lze považovat zároveň za zbytečný brak i osvěžující herní sprchu. Co si z toho ale vybrat?

Příklon k té či oné charakteristice je ovlivněn nejspíš výčtem hráčových zkušeností. Bound by Flame vnímáte především podle toho, do kolika akčních RPG už jste zatnuli svou daedrickou sekeru, protože celkově vzato je tahle hra odporným, ale znova opakujeme i docela chytrým derivátem čehokoliv, na co si v dobrodružném žánru vzpomenete.

V jednom reklamní kampaň Bound by Flame opravdu nelhala. Jde o hru výrazně zaměřenou na akční hratelnost. Na oplátku tedy nechává dřímat vše ostatní, třeba příběhové kulisy. Při všem tom řinčení zbraní a zápachu z mrtvých nemrtvých (a mnoha jiných oblud, před nimiž v obavě z těžkých depresí strhli autoři ve všech lokacích zrcadla) se svižné RPG s kvalitou děje opravdu nepáře a hráč musí přetrpět nečekanou smršť scénáristického amatérismu.

Mozkové buňky nebrat

Bound by Flame připomíná rádoby umělecké dílo, o němž jste přesvědčeni, že byste jej s kapkou džinu v krvi načmárali také, jen mnohem lépe.

Svébytný děj, originální téma a propracované dialogy – podobné prvky hra opravdu postrádá. Budete trpět nad nudně popisnými či naopak zkratkovitými dialogy, ale i nad nedokonale vykreslenými postavami, k nimž jen těžko vzplanete citem. Zároveň nebudete věřit stupidním questovým záminkám, které vás nutí tupě běhat od postavy k postavě, ale míru vkusu nejvíce prověříte hlavní zápletkou, vybudovanou na osudu světa, jenž chtějí ovládnout fantaskní ledoví páni.

Co jsou zač a proč chtějí zotročovat a ničit? Nevíme, asi proto, že nejsou zrovna velcí dobráci. Lepší argumenty ve hře nenajdete, a asi to není důležité. Stačí vědět, že lordi do nešťastného světa hezky po tolkienovsku posílají vojenské předvoje, aby zemi demoralizovali v předvečer hlavní světanadvlády.

Démon s lidskou tváří

Ruku v ruce s příběhovým klišé se hra opírá i o velké množství zrůdných dějových berliček. Spěje proto od jedné divadelní frašky ke druhé a nemusíte se stydět, když uroníte slzu nad úkoly typu „dones mi zázračné krystaly, které ochrání tábor“. Vyskytují se i v pokročilých fázích hry, tedy v době, kdy i románový analfabet cítí, že by gradaci příběhu pomohly mnohem adekvátnější výzvy. Ovšem s gradací čehokoliv si Bound by Flame hlavu nedělá. Atmosféra, emoce, spád a koneckonců i obtížnost úkolů jsou po celou dobu zhruba jedenáctihodinové kampaně takřka neměnné.

Ovšem pozor. Bound by Flame dokáže ze záplavy scénáristického slizu uhňácat i cosi hodnotného. Řeč je o originální vsuvce spočívající v rozštěpené osobnosti hlavního hrdiny. Takzvaný Démon, povedené to čertovo kvítko, svádí s hlavní postavou věčný psychologický souboj. Vychází z premisy, že k čemukoliv se chrabrý spasitel světa rozhoupe, to mu Démon usazený v jeho mysli zkritizuje a ovlivní tím i rozhovory s jinými postavami, které kolikrát opravdu nevědí, s kým vlastně mluví.

Když to na hrdinného zachránce přijde, je lepší se ničemu nedivit, zvlášť jeho překvapivě hlubokému hlasu a zvráceným názorům, co naprosto kontrastují s těmi dřívějšími. Výsledkem načrtnuté schizofrenie jsou tragikomické konverzační situace. Princ Arandil se třeba s hrdinou dohodne, že by napadené vesnici mohly pomoci jednotky ze sousedství. Démon však v zápětí oba zaskočí konstatováním, že armády jsou si vědomy své slabosti, což je od pomoci odradí.

Střet s Démonem se vine celou hrou jako tenká, ale nepřetrhnutelná nitka, a pokud svému alter egu párkrát poslušně vrátíte míček a změníte dle jeho dobrozdání některá rozhodnutí, můžete se dočkat i mírně odlišného finále.

Malá, ale nešetří podrážky

Přímočarý příběh omotaný nevyzpytatelnou démonskou nitkou se jakoby zrcadlí v designů herního světa. Lze určitě pochválit snahu autorů vytvořit mnoho drobných odboček v jinak naprosto lineárním designu úrovní. Hezký pokus o projev autorské iniciativy se však trestuhodně vymstil – orientace v prostředí je opravdu nesnadná.

Ačkoliv hra pro navigaci používá typickou šipku všudybylku a označuje questy i důležité body ikonami, je in-game mapa tak nesrozumitelná, že jedinci se slabší prostorovou orientací budou v různých patrech budov a úrovních levelů neustále tápat a bloudit.

Stísněné prostředí se navíc pojí s jen několika málo výtvarnými tématy à la bažina, hradiště či zasněžené zákopy, takže na konci kampaně usoudíte, že titulky jsou docela fajn, protože víc byste ani vidět nechtěli.

Nemluvě o skutečně zastaralém technickém zpracování, které hru vrací někam na úroveň třetího Gothicu, možná ještě dál. Rozmazané textury, málo detailní tváře a zbytečně přepálené nasvícení reprezentují grafický vývoj her z minulého desetiletí.

Tři bratři v jednom brnění

Pokud Bound by Flame kulhá ve scénáři, démonický mesiáš neustále škrtá mečem o zdi a prostředí se prezentuje jako zastaralý mix bažin z Risen a hradeb z Oblivion, musí hra zabojovat už jen s poslední a teoreticky svou nejsilnější částí. Totiž samotnou akci.

Nutno přiznat, že Bound by Flame se co do množství střetů a jejich rozmáchlosti opět spíš ztrácí v davu. Titěrné lokace samozřejmě nedovolují střety početných protistran, alespoň jsou ale jednotliví protivníci vskutku nápaditě vyvedeni. Na své cestě potkáte mnoho druhů roztodivných nepřátel od létajících rádoby medúz přes kostlivce až po doom-like tlusťochy.

Pestrá skladba nepřátel však nezakryje špatnou práci s umělou inteligencí, která paradoxně nepostihuje stvůry, ale parťáky z družiny. Obecně platí, že si k sobě můžete vzít jednoho či dva kolegy, ale užiteční budou jen pokud umějí na dálku léčit. V boji jsou takřka neškodní. Nevíme, zda to byl záměr, nebo jde o chybu, ale týmově Bound by Flame opravdu nepůsobí.

Hra si ale naštěstí opět ponechala špetku originality, a tak se vám akční stránka nakonec může občas zamlouvat díky schopnostem samotného hrdiny. Hra šokuje hned na začátku, kdy vás namísto pestrých možností nechá při volbě postavy vybrat pouze její obličej. Veškeré aktivní i pasivní skilly se objeví až v samotné hře prostřednictvím tří bojových tříd, které se podobně jako Démon vtělily do hrdinova těla a můžete mezi nimi snadno přepínat.

Záleží jen na vás, zda se stanete fyzicky udatným šermířem (warrior) či hbitým rangerem s dýkami nebo jako zapálený pyromancer sežehnete ostatní na popel. Můžete všechny třídy pěstovat i najednou a hra vás do toho nepřímo nutí. Jen s vyváženou postavou totiž odoláte všem typům nepřátel.

Kraftuj abys přežil

Vyváženost a různá taktika boje jsou v Bound by Flame hodně citlivé herní aspekty. Hra nabádá k tomu, aby si hrdina osvojil všechny způsoby boje. Ať už kvůli různorodé odolnosti nepřátel, nebo vlivem obrovského množství bonusů, které autoři vytvořili speciálně pro hlavní postavu.

Pomocí kraftování postupně vytuníte svého hrdinu do úžasných výsledků a v rozsahu individuálního „nastavení“ asi nemá Bound by Flame momentální konkurenci. Mícháte silnější lektvary, očarovávate dýky, překovávate meče a stejně rozsáhlé možnosti očekávejte i při nákupech předmětů a v lootu. Například díky štědré nabídce různých částí brnění a zbraní můžete nakonec vypadat jako slušně okovaný kočkopes. Hra tím dává sympaticky vzpomenout i na velkorysý Morrowind.

Bohatá úprava zbroje a schopností společně s motivujícím levelováním účinně zakrývají mnoho detailů, s nimiž by se už Bound by Flame asi chlubit nemohla. Například, že samotná technika boje je ve své nahotě jen tupým klikfestem bez přítomnosti složitějších komb či systému, který by od hráče vyžadoval aspoň o trochu víc, než jen rychlé údery ukazováčkem.

A to je vlastně i závěrečná charakteristika Bound by Flame. Na obrazovky se přiřítila hra, která se tváří jako špička v oboru, ale spíš než několika zajímavostmi na sebe poutá pozornost horou banalit, chybami a řadou nejasností. Z toho se přece velké dílo poskládat nedá. Pokud jste sváteční hráči a netoužíte po složitostech ani umění, Bound by Flame vás možná zabaví. Ovšem kdyby tohle dobrodružství s mnoha kostlivci na scéně i ve skříni nevyšlo, život by plynul nerušeně dál.