Blasphemous

Verdikt
80

Blasphemous budete milovat a nenávidět. Je to hra, která na vás nenechá nit suchou a z vašich reflexů a nervů vyždímá poslední kapku, ale budete se při tom královsky bavit.

Počítač

WindowsWindows

21,24 €Steam

Konzole

PlayStation 4PlayStation 4

PlayStation Store

Xbox OneXbox One

Microsoft Store
Koupit

Nintendo SwitchNintendo Switch

Nintendo eShop

Další informace

Výrobce: The Game Kitchen
Vydání: 10. září 2019
Štítky: horor, 2d, pixel art, psychologický, plošinovka, akční, rpg

Svět je pohlcen hříchem a jediná cesta z něj je pokání – čím bolestnější trest, tím větší očista. Kdo nás zbaví hříchu? Ten, kdo umí zacházet s mečem. Ten, kdo se nebojí jít do nejtemnější kobky bojovat s kreaturami, ze kterých se nám, obyčejným lidem, jen tají dech. Ten, co naplnil svou železnou masku krví nepřítele a poté si ji nasadil na hlavu. Říkají mu Kajícník.

Nic není zadarmo

Ne, tohle není žádná okultistická či nábožensko-fanatická kniha nebo film, jsme ve hře Blasphemous. A jak vidno, tento počin rozhodně není určen pro děti. Krev totiž stříká doslova všude. Že nepůjde o žádnou roztomilou hru, vám napoví už intro, které je opravdu brutální a v nastoleném tempu pak vlastně pokračuje celá hra. Ale co tedy vlastně Blasphemous je?

Je to takzvaná metroidvania, tedy hra z žánru kombinujícího prvky her Metroid a Castlevania. Jedná se o plošinovku, kde funguje jakýsi systém propojených map. Často se stává, že průchod do další části mapy je podmíněn nalezením určitého předmětu či vylepšením nějakého skillu, což s sebou přináší zpětné průchody již zdánlivě hotových úrovní a spoustu objevování a hledání.

Při svém pátrání dost možná objevíte nějakou tu skrytou místnost, kde vás čeká v lepším případě odměna, v tom horším nelítostný souboj. Mnoho tajemství střeží opravdu těžcí bossové. Vyskytují se zde také pohybové výzvy, ze kterých vám budou vstávat vlasy hrůzou… a nejen z nich. Blasphemous je totiž zatraceně těžká hra.

To vlastně poznáte už na začátku, kdy vám je v rámci seznámení hned naservírován boss. Ten je sice oproti těm následujícím takovým předkrmem, ale jednoduchý rozhodně není. Abyste po takovém úvodu náhodou nezapomněli, jak moc brutální Blasphemous je, následuje cutscéna, ve které hlavní hrdina předvede ono divadýlko s nasazením masky plné krve. Nic pro slabé povahy.

Pokud byste si mysleli, že to těžké máte za sebou a můžete si oddychnout, opravdu byste se spletli. Po chvíli totiž zjistíte, že i běžní nepřátelé jsou poměrně silní a k vašemu krátkému health baru nemají žádný respekt. Samotné nás překvapilo, jak lehce vás pár dobře mířených úderů může zabít a kolik koncentrace hra vyžaduje.

Vaše postava má k dispozici několik jednoduchých pohybů. Můžete jít doprava, doleva, skákat, krčit se nebo udělat skluz. Pak je tu samozřejmě útok a krytí. Právě u krytí bychom se rádi pozastavili, protože jak začnete postupně zjišťovat, bude pro vás velice důležité a je opravdu dobré si ho osvojit.

Nefunguje totiž tak, že držíte klávesu nebo knoflík na gamepadu a váš hrdina se celou dobu kryje. Do obranné pozice se dostane pouze na malý okamžik a hned poté je opět zranitelný. A zběsilé mačkání tlačítka také nefunguje, protože mezi oběma stavy je určité zpoždění. Obranu tak musíte načasovat přesně na protivníkův úder a pak zaútočit mocným protiúderem.

Obranných mechanik zde samozřejmě funguje více. Můžete nepřátele přeskakovat nebo se jim smeknout za záda, ale naučit se správně krýt vám ušetří mnoho času i nervů.

Očistec

Výše zmíněné celkově platí pro celý soubojový systém. Ani své útoky nemůžete bezhlavě směřovat do nepřátel a doufat, že je umlátíte. Jistě, na některý typ oponentů to bohatě vystačí, ale většinou musíte nejdřív zjistit, jak se vůbec váš soupeř v boji chová a pak teprve zaútočit. Toto zjišťování vás bude stát spoustu nervů, příčetnosti a klávesnic, případně gamepadů.

Soubojový systém v Blasphemous se nám velice líbí. Je totiž třeba v každou danou chvíli vědět, co chcete udělat, nepříčetné mlácení nepřátel vás bude dříve nebo později stát život. Hra pro nás byla jedna velká výzva a pokaždé, když jsme někoho zabili nebo se dostali zase o kousek dál, jsme měli upřímnou radost.

V Blasphemous najdete propojený systém map a spoustu skrytých místností. Na různých místech mapy se proto vyskytují svatyně, které fungují jako checkpointy – kdo hrál Dark Souls, ten to zná. Můžete se u nich vyléčit a doplnit zásobu elixírů života, a pokud následně zemřete, objevíte se právě před danou svatyní. Mají ovšem také jeden neblahý efekt. Pokleknutí znamená respawn všech nepřátel.

Nedá se úplně říci, že by svatyň bylo po světě mnoho. Dokážete si tedy představit ten pocit, když s pouhou čtvrtinou životů a žádnou lahvičkou pro uzdravení nějakou objevíte. Časem ve hře najdete také portály, pomocí kterých se instantně dostanete do daných lokací, což vám pohyb po mapě zpříjemní.

A je to potřeba, protože neustálé procházení té samé lokace se stejnými nepřáteli a stejnými nástrahami je časem otravné a frustrující. Chápeme, že cílem autorů bylo hře dodat na obtížnosti, ale když musíte přejít přes určitou oblast a několikrát v ní umřete následkem napíchnutí na bodce nebo nějakým jiným hloupým způsobem, máte chuť prohodit gamepad oknem. A s ním celý počítač.

Vina!

Co naopak zdravá výzva je a co je obrovsky zábavné, jsou souboje s bossy. Ti jsou opravdu, ale opravdu těžcí a na většinu z nich se dost natrápíte. Podobně jako právě v Dark Souls je třeba studovat jejich útoky a pohyby a dle toho přizpůsobit svůj styl hry. Radost z jejich zničení je pak nezměrná.

Bossové navíc nejsou překážkou v dalším průchodu hrou a vy tak můžete mezitím objevovat nová místa, vylepšovat své skilly a poté se vrátit silnější. V Blasphemous totiž funguje jakýsi RPG systém, kdy se vám při každém objevení oltáře odemknou nové skilly – ty ale budete muset nejdříve nakoupit. Za každé zabití nepřítele dostáváte zlaťáky, které potom můžete investovat právě sem.

Po celém světě navíc budete nacházet různé předměty pro hlavní i vedlejší questy, ale také menší vybavení, které se vám bude hodit pro určité části hry nebo proti určitým soupeřům. Budete také sbírat prázdné lahve, které je možné naplnit za peníze opět ve speciálních místnostech. Pak budete mít více lahviček s životy.

Životy ale nejsou jediná esence ve hře. Disponujete totiž také něčím, co se ve hře nazývá „zápalem“. Funguje podobně jako mana, můžete za něj používat speciální ability a nabíjíte ho zabíjením nepřátel. Jeho cena je docela vysoká, takže je vhodné jej využívat ve chvílích, kdy je to opravdu potřeba.

Váš hrdina má ještě jeden speciální skill. Je to takové sebepoškození, při němž si ubere určitý počet životů a peněz. Za tuto cenu si dobíjí právě zápal. Toto je dobré využívat například u svatyň, kde se hned poté můžete opět vyléčit.

Pokud ve hře jakkoliv zemřete, pocit viny z toho, že hrdina selhal, způsobí, že nebude moci používat určitou část zápalu. S každou další smrtí se tato část zvětšuje. Existují dva způsoby, jak vinu smýt: Dojít na místo, kde jste zemřeli a najít takzvaný „úlomek viny“, nebo objevit svatyni očisty a vinu ze sebe dostat výměnou za nějaké ty peníze. Což nás opět přináší k poměrně otravnému, neustále opakovanému průchodu stejnými lokacemi, při kterém samozřejmě můžete znovu zemřít.

Vykoupení

Jinak je ale design úrovní velice rozmanitý a podařený a v každém levelu naleznete nové nepřátele. Většinou chvilku trvá, než zjistíte, jakým způsobem se jim bránit a jak je porazit, ale přicházet na to je zábava.

Hodně se nám líbily vertikální levely, poněvadž se zde téměř vždy vyskytuje několik možností, kam jít. Pokud se vám tedy nedaří projít určitou pasáž, je možné to zkusit jinudy, případně se za nějakým průchodem objeví speciální místnost, takže je možné se opět trochu posílit. A skákání je navíc samo o sobě velice zábavné a propracované.

Je vidět, že se autoři nesoustředili pouze na boj, ale hru pojali komplexně. Vaše skoky ovlivňují v určitých místech třeba povětrnostní podmínky, někde na vás něco padá, neustále okolo vás něco skáče, lítá a vy se jen snažíte dostat na bezpečné místo. Častokrát marně. Ano, když ten samý skákací challenge absolvujete poněkolikáté během pár minut jen proto, že se přes tento level musíte dostat někam, kam potřebujete, už to taková zábava není.

Obecně se ale dá říci, že i přes častou frustraci je Blasphemous velice dobrá hra. Pokud jste při hraní raději příčetní a klidní, ani tento 16-bit nezkoušejte. Necháte-li se však rádi hrou vyzývat a nemůžete si dát pokoj, než se dostanete na kýžené místo nebo zabijete tuhého oponenta, je to něco přesně pro vás.

Neřekli bychom ani, že se hodí výhradně pro hardcore hráče. Těm méně schopným z nás jen o něco déle potrvá, než si s množstvím nástrah poradí. Velice vydařený bojový systém, propracovaný design úrovní a zábavné souboje s bossy za tu námahu stojí.