Blade Symphony

Verdikt
67

Zajímavý nápad, který ale bohužel trochu naráží na provedení. Šermířské souboje jsou zábavné, mají potřebnou hloubku a ovládaní rychle přejde do krve. Kromě soubojů jeden na jednoho ale nic dalšího zajímavého nenabízí. Spíše než jako plnohodnotná hra Blade Symphony působí jako malá ochutnávka něčeho, co bohužel nepřichází.

Počítač

WindowsWindows

4,99 €Steam

Další informace

Výrobce: Puny Human
Vydání: 7. května 2014
Štítky: indie hra, multiplayer, akční

Sál uklidňujícího vodopádu a zenových svatyní utichá a za západu slunce se schyluje k tanečnímu vystoupení večera. Úkrok vlevo, úkrok vpravo následovaný agresivním výpadem a poté hlasité řinčení ostří. Následuje uznalé pokývnutí virtuálních diváků a úklona obou tanečníků naplněná úctou. Zhruba takhle vypadá a působí každý duel v zajímavé a netradiční bojovce Blade Symphony. 

Meč proti meči

Blade Symphony kombinuje dva typy bojovkových her. Klasické střety jeden na jednoho a skupinové bitky ve stylu War of the Roses a Chivalry: Medieval Warfare. Z ryzích bojovek si bere intimitu střetu jeden na jednoho, z těch druhých pak důraz na šerm. Každý milovník šermu tedy musí při čtení popisu Blade Symphony nutně zajásat, tím spíše, že se hra soustředí na multiplayer.

Souboje dvou hráčů v překrásných arénách, to je to oč tu totiž běží především a tvůrci jsou si dobře vědomi předností svého výtvoru. Atmosféra a chytrá výstavba mechanismů okolo šermířských klání totiž funguje na výbornou. Navíc nelze paušálně říct, že by přes vcelku jednoduchý obsah (jde o duely a jen duely) začala brzy nudit. Může, ale nemusí, což záleží hlavně na vašem vztahu k bojovkám.

Kdy ale taky multiplayer naposledy vyloženě nudil... Pravdou totiž je, že s kamarády nebo klidně i neznámými lidmi se vždycky hraje o něco lépe, a v tomto případě platí takové tvrzení rovnou dvojnásob. Blade Symphony totiž má úžasnou komunitu, jejíž členové v drtivé většině případů ctí nepsaná pravidla roleplayingu, a mechanismy, co nemají daleko k nervydrásajícím střetům v PvP části Dark Souls.

A to je všechno?

Tvůrci z Puny Human zvládli s minimem prostředků navodit skvělou atmosféru. Průměrná grafika pak sází spíše na stylizaci a spoléhá na hráčovu toleranci, což platí i pro obsah. Kostra Blade Symphony je totiž malá a vlastně ani nenabízí prostor, který by se dal vyplnit různorodým obsahem.

Zároveň si ale Blade Symphony na nic nehraje, o svých nedostatcích ví a umí s nimi dobře pracovat. Že tedy máte na výběr jen ze čtveřice postav a sedmičky mečů, kompenzují tvůrci propracovaným ovládáním i herními principy a pravidly.

Souboje kupříkladu vypadají natolik efektně, že i úplný začátečník dovede předvést solidní tanec smrti. Nezáleží totiž ani tak na vybavení, ale spíše na tom, s jakou bravurou dovedete ovládnout přepínání jednotlivých bojových forem a zda odhalíte soupeřovy slabiny, které se nemusí vždy odvíjet jen od zvoleného meče a postavy. Postavy se od sebe liší v základních vlastnostech, podobně jako meče. Jeden je třeba rychlý, ale moc paseky s ním nenaděláte. A třeba katana vás připraví o možnost krytí, ale zase to s ní více bolí.

Záleží však také na načasování, zvoleném kombu, jak dovede využít prostředí jako jsou zdi, nebo zda jste si dobře přečetli protihráče a odhalili, že neustále používá ten samý útok. Jakkoli teď může znít soubojový systém obtížně, opak je pravdou a efektně bude vypadat už vaše první hra. Rozhodně nemusíte v boji prohmatat polovinu klávesnice. O tom ostatně ani Blade Symphony hra není.

Prim hraje našponovaná atmosféra a rozvážný postup, čímž se Blade Symphony diametrálně liší od klasických bojovek. Dokonce i když hra obsahuje další módy, třeba free for all pranici, většina hráčů zůstává u klasických a intimních soubojů, které mají dekórum a sbírají rank na speciálních serverech. Škoda jen, že hráčů je skutečně málo.

Bugy ani skvělá komunita nespasí 

Díky tomu, že komunita je relativně malá a semknutá, tak do ní snadno proniknete a zjistíte, jak jsou hráči do Blade Symphony zapálení. I pro podobně okrajový titul naleznete na Steamu stovky předmětů pro úpravu vzhledu nebo třeba hráči vytvořený tutoriál. Co ale bohužel ani nadšená a aktivní komunita nespraví, je poměrně velká míra bugů, především grafického charakteru - prolínání textur, chybné kolize objektů a často i jejich mizení hru nezřídka trápí.

Částečně jde samozřejmě o odraz malého rozpočtu, kterému odpovídá i relativně nízká cena. Ani jedna z možných omluv však nedokáže zakrýt fakt, že Blade Symphony není úplně dokončenou hrou. Jde spíš o klasický případ hry s jedním skvělým nápadem, která by si ale zasloužila něco víc, než „jenom“ výborný soubojový systém a famózní komunitu. Kromě duelů tu vlastně žádný další smysluplný obsah není. 

Blade Symphony je v prvé řadě zajímavá jednohubka na několik večerů. Je pravděpodobné, že vás během nich hra překvapí, zejména svým pojetím tance s čepelemi. Otázkou ale je, jak dlouho a intenzivně jej budete tančit, protože Blade Symphony je vskutku prostá hra, kterou může brzy ovládnout stereotyp. Zejména, pokud nejste skuteční nadšenci do bojovek.