Beat Cop

Verdikt

Chystaná zajímavá simulace policejní práce s poutavým přesahem. Vydání je naplánováno na čtvrté čtvrtletí roku 2016.

Počítač

WindowsWindows

Steam

Mac OS XMac OS X

Steam

LinuxLinux

Steam

Další informace

Výrobce: Pixel Crow
Štítky: pixel art, indie hra, adventura, simulace

Nestává se často, aby název hry přesně vystihoval i jeho náplň. Snad proto, že vývojáři své hry běžně nepojmenovávají po konkrétním povolání. Tvůrcům z polského studia Pixel Crow ale vlastně nic jiného nezbývá. Když dělají hru o pochůzkáři, musí se holt jejich hra jmenovat Pochůzkář – anglicky Beat Cop. Vyjít by pro PC měla v posledních měsících tohoto roku a minimálně pre-alfa demoverze naznačila, že taková práce pochůzkáře v jednom ze sousedství zločinem prolezlého Brooklynu, má něco do sebe.

Ulicemi Brooklynu

Drogy, prostituce, špatné parkování, italská mafie, domácí násilí, kontrola pneumatik, prohledávání vozů, úplatky, odtah vozů – kdepak, pochůzkář v Brooklynu se během své šichty nenudí. Zvlášť, když se jmenuje Jack Kelly, dřív býval detektivem, snaží se očistit své jméno po falešném obvinění a jeho nový šéf i kolegové ho moc nemusí. Pak je ta motivace být dobrý pochůzkář dvojnásobná. Ale to už záleží na hráči, jak se Jackovi povede.

Beat cop ve významu pochůzkář je podle definice na Urban Dictionary polda, který se dlouhodobě pohybuje v jednom sousedství (neighborhood), dobře se zná s místními lidmi, snaží se s nimi vycházet a budovat tím pozitivní vztah mezi rukou zákona (policie) a komunitou. To proto, aby pak lidé policistovi důvěřovali, hlásili mu nepřístojnosti a jiné negativní události.

Zmíněná definice přesně vyjadřuje náplň hry a Jack Kelly musí vztah s lidmi rovněž budovat. Odpustí někomu pokutu? Má bod navíc, ale zas to pro něj znamená srážku na platu, protože jeho nadřízený podobné praktiky nemá rád. Pomůže místní dívce v nesnázích, která si upekla nechtěné dítě, najít práci? Další plusové body navíc, stejně jako za nalezení ztracené kočky.

Dobrý vztah s lidmi znamená, že jsou mu více ochotní sdělovat užitečné informace. Kde kdo dealuje drogy, kdo se s kým schází v italské restauraci, kdo kde špatně parkuje apod. Když policista místním moc nepomáhá, podobné informace nedostane buď vůbec, nebo se na ně musí mnohem složitěji doptávat, což ho stojí čas. A čas, toho je v Beat Cop vždycky málo, protože běží dopředu jako splašený kůň. A když šichta v šest odpoledne skončí a Jack nemá splněné zadané úkoly (předepsaný počet pokut a odtahů nebo požadované informace o čemkoli), je to problém. Dostane od velitele kartáč. A srážku z platu.

Stejně jako Jack svými činy buduje nebo ruinuje vztah s lidmi, tak to dělá i s pouličními gangy, italskou mafií a samozřejmě i se svými kolegy a nadřízeným. Kolikrát jdou jednotlivé volby (udělat, neudělat) proti sobě, čili pomoc mafii může znamenat mínusové body u gangsterů a policie, ale zase to dá plusové body na vztah s lidmi. Podobných voleb je v každé hře poměrně hodně a není snadné rozlišit, co budou znamenat v delším časovém horizontu. Jde ale o pozitivní vlastnost hry, protože to znamená, že každá nová hra je jiná. Nebo může být jiná, když hráč chce, nebo mu to svědomí dovolí.

Jak se to hraje?

Beat Cop je v základu vlastně point and click hra, protože k hraní vám stačí jenom myš a její tlačítka. Pohyb po lokaci (jde o jednu ulici) obstaráváte klikáním jako v adventuře, stejně jako všechny ostatní činnosti. A právě to může být na hře občas otravné. Zkontrolovat auto, jestli má dobré pneumatiky, správně parkuje nebo se v jeho kufru nenachází nějaký důkaz, vyžaduje odkliknutí pěti oken. A když to máte dělat desetkrát v řadě během pár minut, abyste splnili zadaný úkol udělit 10 pokut od kapitána, je to příliš mechanické a únavné. Velmi rychle si na tuhle základní činnost pochůzkáře vypěstujete grif, ale zábavu v Beat Cop obstarávají jiné činnosti – výše zmíněné volby, z nich plynoucí rozhodování a rozplétání celé řady lokálních případů.

Přinejmenším v pre-alfa demu také příliš nefungovala stamina a obecně celý systém výdrže. Jacka musíte krom jiného aspoň jednou denně něčím nakrmit u stánku nebo v restauraci, což samozřejmě chvilku trvá. A jak jsme si už řekli, časový limit jednoho dne je docela neúprosný, čili ta půlhodinka na oběd vždycky někde chybí. Je to realistické, minimálně v rámci stereotypní představy o americkém poldovi, co se živí koblihami, ale zároveň je to otravné. Tvůrci vás tím sice nutí více přemýšlet o tom, jak čas v rámci směny využijete, ale zároveň vás nutností starat se o blahobyt Jacka odvádí od činností, které jsou na Beat Cop nejzábavnější. Jinak řečeno, ubírají vám možnost si na hře užít to, co funguje nejlépe.

Podobné je to se staminou – když se Jack rozběhne, aby se v časovém limitu dostavil na místo činu na druhé straně lokace, ubírá mu to staminu. Když ji po pár krocích vyčerpá, musí se na chvilku zastavit. Opět, snaha přidat do hry další systém a realistický prvek je fajn, ale je kontraproduktivní, protože to ve výsledku člověka jen zdržuje. Zážitek to nijak nevylepšuje, naopak.

Snad v průběhu dalšího vývoje a ladění hry před vydáním tvůrci dopad těchto mechanických/realistických činností (pokutování, starost o jídlo, stamina) na celkový zážitek alespoň částečně zmírní. Že nechají hráče, aby se co nejvíce utápěl v různých volbách nebo v managementu svého vztahu k občanům, mafiánům, kolegům, nadřízeným, a všem dalším elementům, které jsou součástí sousedství. Byla by totiž škoda, kdyby zmíněné drobnosti pokazily zážitek z jinak chytlavé, na pohled pěkně stylizované a dobře napsané hry ze života amerického poldy. Hra má vyjít na konci tohoto roku, brzy se tak dozvíme, jak to dopadlo.