Batman: Arkham City

Verdikt
92

Nejlepší hra s Batmanem? Určitě. Nejlepší hra podle komiksu? Velmi pravděpodobně. Nejlepší hra roku 2011? Kdo ví... Jisté ale je, že Arkham City je rájem pro všechny milovníky temných světů, nacpaných až po okraj zajímavými postavami, událostmi a výbornou hratelností. Bravo! Pro milovníky strhující atmosféry, akce či fanoušky Netopýřího muže není co řešit.

Počítač

WindowsWindows

19,99 €Steam

Mac OS XMac OS X

19,99 €Steam

Konzole

PlayStation 3PlayStation 3

$19,99PlayStation Store

Xbox 360Xbox 360

299 KčXbox Store

Wii UWii U

Nintendo eShop

Další informace

Výrobce: Rocksteady Studios
Vydání: 21. října 2011
Štítky: bojovka, komiks, third person, otevřený svět, bojová, akční

Vydejte se na výlet do Gotham City - města špíny, zločinu, beznaděje a temných zločinů. Už toho zažilo hodně. O jeho ovládnutí, rozklad nebo zničení se snažilo několik desítek zločinců a jizvy na jeho gotické tváři dokazují, že každý z nich alespoň trochu uspěl. Přesto se ale nad Gothamem vždy po čase rozsvítí stříbrná elipsa netopýřího znaku, která dá jeho obyvatelům alespoň na chvíli trochu jistoty. Tedy, jen do té doby, než své plány rozjede další z místních padouchů. Co se ale stane, když se zločinecké záměry několika z nich časově prolnou? Co když někteří spojí své síly proti jiným a mezi tím vším se rozpohybuje pár solitérů, kteří se rozhodnou využít zmatku ve svůj prospěch? Ano, Gotham bude úpět, jako ještě nikdy předtím...

Zatímco první batmanovská hra od britského studia Rocksteady se odehrávala výhradně za zdmi slavného Arkham Asylum a hlavnímu arci-padouchovi Jokerovi ostatní důležité postavy komiksového univerza spíše jen sekundovaly, v Arkham City se vše roztočilo do mnohem vyšších obrátek. Zkušený komiksový scénárista Paul Dini (má ve svém držení mimo jiné i dvě Emmy a psal i první díl hry) vás hodí do víru dění krutě, náhle a bez zbytečných řečí.

Nebe nad Gothamem

Tím, jak hra uvádí do děje nové postavy a Batman postupně odhaluje motivace a plány těch stávajících, roztáčí Dini zběsilý zločinecký kolotoč, který se nezastaví až do samotného konce hry. Nejprve je tu bývalý šéf věznice v Arkhamu a současný starosta Quincy Sharp, který nechal obehnat část města vysokou zdí a ostnatými dráty. Za ně nahnal vězně z obou největších gothamských věznic, čerstvě odsouzené zločince a navrch i lidi, kteří nesouhlasí s jeho svéráznou politikou. Souběžně s tím ale zapojil do hry i mnohem vyšší šarže, než je on sám.

Masochistický psychiatr Hugo Strange má s nově vzniklým Arkham City své vlastní záměry a na scéně nemůže chybět ani Joker, kterého trápí záhadná nemoc a své vlastní plány mají i Two-Face, Bane, Penguin, Catwoman, Mad Hatter, Poison Ivy nebo Ra's al Ghul. A do toho se kolem motají Mr. Freeze, Solomon Grundy, Victor Zsasz a mnoho dalších. Binec? Na první pohled možná ano, a pokud znáte batmanovský svět jen z Nolanových filmů, budete asi dost často zmateni.

Arkham City je tu však především pro fanoušky komiksů a těm je předkládána všezahrnující zábava. Na rozdíl od komiksových filmů jako Spider-Man 3 nebo Iron Man 2 poskytuje Arkham City mnohem větší prostor ději a jednotlivým událostem, které jej tvoří, a hra tak nepůsobí přeplácané, ale spíše jako maximálně dotažené dobrodružství, ve kterém se nebudete nudit ani jednu jedinou sekundu.

Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina!

Batmanova osamělost v boji se zločinem a nenapravitelná víra v lidské polepšení zde není rozebírána v dlouhých dialozích nebo zamyšlených filosofických scénách. V Arkham City je atmosféra budována prostředím, chováním postav a samotnou akcí, která nepotřebuje žádné dlouhé vysvětlování. Vztah mezi Jokerem a Batmanem se utváří skrz celou hru a patří k tomu nejlepšímu, co hlavní příběh nabízí.

Z paměti budete jen těžko vytěsňovat i některé souboje s bosáky, konkrétně například s Mr. Freezem. Na druhou stranu, řada dílčích bosáckých soubojů působí plytce a zbytečně jednoduše. Stačí jen pár sekund a rychle přijdete na to, co na daného protivníka platí. Jeho likvidace je pak už jen otázkou jednoho, dvou pokusů.

Jednoduchost zpracování těchto bitek je přitom v ostrém kontrastu s vykreslením všech hlavních i vedlejších postav a jejich skvělým stylem. Ať už se podíváte na znetvořeného Jokera (kterého opět výborně nadaboval Mark Hamill), Penguina s dnem lahve vraženým do očního oblouku namísto monoklu, elegantní, ale sobeckou Catwoman, nebo na šílenství zoufalého Mr. Freeze, tak uznáte, že takoví nepřátelé jsou Batmanovi skutečně rovnocennými protivníky.

Slezte z toho lustru, Donalde!

Složitější než souboje s bosáky jsou však paradoxně rvačky s obyčejnými zločinci-pěšáky. Souboje nablízko jsou chloubou Arkham City a nabízejí nespočet zajímavých možností. Kromě klasického vytváření elegantních komb pomocí základních tlačítek v nich můžete využívat i většinu batmanovských (technologických) vychytávek, což z akce dělá velmi variabilní zážitek, který nenudí ani po mnoha a mnoha opakováních. Dokonce si dovolím tvrdit, že soubojů nablízko by mohlo být ve hře i víc a spíše by to prospělo, než ublížilo.

Soustředit se musíte nejen na dobře načasované používání gadgetů a komb, ale i na speciální pohyby, fungující na pokročilejší typy nepřátel. Týpky v brnění je třeba nejprve rozhodit, zločince vybavené štíty musíte zmást výskokem a následným vyražením obrany, a chlápkům s noži je třeba uhýbat pečlivěji a vytrvaleji, než ostatním. A drsoňové s elektrickými obušky se zase nechají ozbrojit jenom útokem ze zálohy.

Zatímco muklové se neváhají při boji chopit nože, baseballové pálky nebo třeba i židle, Batman má k dispozici mnohem sofistikovanější nástroje. Klasikou jsou batarangy a jejich nejrůznější variace, stejně jako populární batclaw, pomocí kterého se můžete nejen dostávat na nepřístupná místa, ale i odzbrojovat nepřátele, a přitáhnout si je ve vteřině na dosah vašich paží. Vedle toho se můžete vyřádit i s explodujícím gelem, dálkovou „nabíječkou elektřiny“ nebo třeba zmrazovačem.

Během hry postupně získáte více jak patnáct gadgetů, které jsou skoro všechny využitelné v boji na celou řadou způsobů. Část z nich Batman dostane nebo jejich nové možnosti vyústí ze situace, jiné si můžete zvolit sami za získané zkušenostní body, respektive překročení daného levelu. Tahle hra samozřejmě není žádné RPG. Možnost vylepšovat Batmanovy schopnosti je spíše příjemným zpestřením, ale zároveň má svůj účel v herním systému. Abyste získali vše, po čem srdce touží, musíte plnit vedle těch hlavních i vedlejší mise.

Bokovka

A jakmile se do nich pustíte, nebudete litovat. Už v hlavním příběhu se dostanete na velmi zajímavá místa, kterým vévodí Jokerova slévárna, úžasné gothamské muzeum s průvodními vysvětlivkami od Penguina, ale především fantastické podzemní město Wonder City. Vedlejší mise vás ale rovněž dovedou na místa, jejichž zkoumání rozhodně stojí za námahu.

Fanoušci komiksů si navíc k motivaci hrát tuto hru mohou připočíst fakt, že řadu záporáků potkáte právě během plnění těchto nepovinných úkolů. Tito staří známí vám nabídnou velmi často zážitek, na který v jiných částech hry nenarazíte. Zatímco hlavní příběh lze tedy dokončit za nějakých 15-18 hodin, plněním vedlejších úkolů a hledáním bezpočtů Riddlerových hádanek a bonusů si můžete herní dobu prodloužit klidně na dvojnásobek.

V Arkham City vše skutečně funguje jak má – vedlejší mise vás neodvádějí od hlavního příběhu, a pokud se příběh nachází v nějaké vypjaté situaci, Batman vám klidně sám sdělí, že by bylo asi lepší věnovat se tomu důležitému. Koneckonců, k vedlejším misím se můžete v klidu vrátit i po dokončení celé hry ve volném městském módu, nebo si je nechat až na druhý průchod hrou. Ten autoři nabízejí po prvním dohrání ještě ve vylepšené, obtížnější verzi v módu „New Game +“. Arkham City je tak typickým příkladem povedeného sandboxu, který nabízí dost volnosti, a přitom stále víte, co dělat, a kam se vyvíjí příběh. Herní svět je ale skutečně rozlehlý – ne tak jako v Assassin’s Creed 2, kterému se Arkham City v lecčems podobá – ale i tak dává Gothamu punc opravdového velkoměsta.

Chyť mě, když to dokážeš

Batman není klasický superhrdina a stejně jako v Arkham Asylum, i v Arkham City je zranitelný. Po upgradech sice jeho brnění zadrží dost ran a dokonce i pár střel, přesto je nutné pohybovat se v lokacích, zamořených ozbrojenými nepřáteli, opět hodně opatrně. Tyto „predátorské“ mise, jak je hra sama nazývá, jsou, podobně jako v Asylum, v prvních chvílích velmi zábavné. Čeká vás v nich velká lokace s chrliči na všech stranách, stále nervóznější nepřátelé kibicovaní na dálku svým šéfem a do toho Batman, tichý jako lví pšouk, vznášející se nad hlavami nepřátel.

Bohužel, jediná výraznější slabina Arkham City souvisí právě s těmito „stealth“ misemi. Po nějaké době se začne všechna skrytá akce opakovat a jediným rozdílem jsou kulisy. Ke konci hry sice nepřátelé také získají nějaké technické vychytávky, které vám jejich likvidaci znepříjemní, přesto ale nejsou výraznější výzvou. Co naplat, že dokáží scannerem zjistit, jestli se skrýváte na chrliči, nebo že je později napadne chrliče ničit, když jejich umělá inteligence dosahuje bodu mrazu.

Nezřídka se stane, že všechny protivníky postupně zlikvidujete na jednom místě, které je po skončení akce poseté omráčenými těly, aniž by si kdokoliv z nich všimnul, že můžete útočit prakticky jen z jedno místa. Stejně tak likvidace panáka pár metrů od jiného, zrovna otočeného zády, nevzruší vůbec nikoho a Batman má ještě dost času na únik. A když už se to náhodou nepovede, stačí jen zahodit na místě kouřový granát a milánkové jsou zase ve stavu blahé nevědomosti.

Temný rytíř

Arkham City je jednou z nejlepších her roku 2011. Graficky už sice nepatří mezi špičku, ale technické nedostatky bohatě nahrazuje skvělou stylizací, monumentální hudbou, efektní animací a především velkým městem, ve kterém se můžete pořádně vyblbnout. Podobně jako u předchozího dílu nelze než si neříct, jaká je to škoda, že jde o licencovanou hru – pokud totiž někoho od jejího hraní odradí právě to, že jde o Batmana, přijde mimoděk o zážitek, na který se nezapomíná…