Arma 3: Global Mobilization - Cold War Germany

Verdikt
60

Krásná velká mapa a spousta vozidel i působivých detailů tak úplně nevynahrazují mdlý příběh singleplayerové kampaně, kterou navíc trápí velmi otravné technické problémy.

Počítač

WindowsWindows

19,99 €Steam

Další informace

Výrobce: Vertexmacht
Vydání: 29. dubna 2019
Štítky: first person, vojenské, moderní válka, dlc, datadisk, akční, simulace

Arma 3 od svého vydání v roce 2013 ušla dlouhou cestu a i když se zdálo, že se po loňském vydání DLC Tanks přiblížila ke konci svého životního cyklu, opak se ukázal pravdou. Bohemia Interactive se v půlce dubna vytasila s oznámením nového DLC Global Mobilization, které se zároveň stalo prvním oficiálním third party dodatkem pro třetí Armu.

Nový tým, nová éra

Je sice pravda, že na DLC Jets už tvůrci spolupracovali s týmem Bravo Zero One, nicméně tentokrát je za vývojáře označen tým Vertexmacht, který v současné době tvoří dva Němci Julian Sänger (Monkalb) a Lars Transfeld (GalComT), toho času pracující v Bohemia Interactive Simulations, což je i přes svůj původ dnes naprosto oddělená firma od Bohemia Interactive, která jen pokrývá DLC jako vydavatel.

Global Mobilization se stává devátým placeným a druhým nejdražším DLC – a taky prvním, které majitelé Supporter Edition neobdrželi zdarma.

Nové DLC přichází s radikální změnou, protože opouští časovou linii roku 2035 a vrací nás do období studené války, přesněji do roku 1983, čímž se v sérii Arma dostáváme nejdále od současnosti, dva roky před děj původní kampaně Operace Flashpoint.

DLC je v launcheru označené jako volitelné, takže je jen na hráči, zda chce při hraní mít jeho obsah dostupný, ale obdobně jako u DLC Apex zde přichází problém, že veškerý obsah je dostupný jen majitelům dodatku. Cesta, kterou tvůrci volili u menších DLC a která obsah s omezením zpřístupnila všem, zde není uplatněna, a tak pokud si DLC vaši spoluhráči nepořídí, nezbyde vám než se do něj vrhnout sami.

Co nabízíte?

Global Mobilization obsahuje dvě nové mapy. Ve skutečnosti jde ale o jednu mapu ve dvou variantách – podzimní a zimní. Oblast, kterou pokrývá, je inspirována skutečnou oblastí kolem německého města Weferlingen, podle kterého se i mapa nazývá. Specifikem mapy je hranice mezi východním a západním Německem, nechvalně známá železná opona.

Mapu tvoří čtvercový výřez o délce cca 20 km pokrývající plochu téměř 419 km², který ale mimo zvolený výřez přechází v prázdnou pláň, což oproti původním ostrovním mapám nepůsobí tak kompaktně. Weferlingen se nicméně stává největší mapou série – překonává dosud největší Altis s 270 km².

Zobrazovaný úsek je téměř rovinatý, nicméně natolik členitý vegetací a různými návršími, že nabízí dostatek krytí při pohybu a umožňuje si volit a plánovat různé varianty přesunů po mapě. Tu navíc na mnoha místech protínají vodní toky, které tvoří nepřekonatelnou překážku pro většinu vozidel, a tak přicházejí ke slovu mosty, jež jsou zničitelné a mohou se tak stát důležitým prvkem nejednoho scénáře.

Krom úplně nové vegetace mapa obsahuje i několik vesniček či menších měst spojených cestami různých velikosti, přičemž narazíte i na dálnici. V naprosté většině jsou na mapě použity nové objekty, jejichž interiér bývá plně dostupný či průchozí.

Jediné, co by šlo jinak působivé mapě vytknout, je zvolená textura některých interiérů, která nepůsobí příliš dobře především ve chvíli, kdy domy nejsou naplněny dalším dobovým obsahem. Jednu strategickou lokaci ale mapa neobsahuje, a to letiště.

Tanky, transportéry, pošťákovo kolo

Aby bylo s čím na mapě hrát, autoři vytvořili nabídku 42 vozidel, kterou doplnili o 21 zbraní pro obě strany konfliktu i pro civilisty. Základ pochopitelně tvoří armády východního a západního Německa, přičemž jako bonus obsahuje DLC jednotku Dánska, která naznačuje, že autorům jde o vytvoření širšího základu pro další tvůrce, kteří by chtěli své jednotky zasadit do období studené války.

Musíme uznat, že většina uniforem a vozidel je vytvořena s precizností, která ohromuje. Počet kamufláží a možností nastavení úprav vozidel je úctyhodný, přičemž dokonce naleznete i kamufláže do naprosto odlišného pouštního prostředí. Poté, co jsme narazili v civilních vozidlech na kolo pro pošťáka, kterému jde volitelně nastavit až tři brašny, dva nosiče, blatníky zvlášť na přední a zadní kolo i světlo, tak už nás všechny ty nástavby, majáky, krycí sítě a další věci u ostatních vozidel tak nepřekvapily.

Ruku v ruce s tím jdou i propracované interiéry většiny vozidel s nezvykle široce implementovaným FFV (Fire from vehicle) pro více pozic ve vozidlech, než na které jsme v současné hře zvyklí. K tomu je vhodné doplnit, že nástup či výstup z vozidla má většinou svou animaci pro každou pozici, včetně otvírání a zavírání případných krytů. Obdobně má několik vozidel vytvořenou animaci řidiče pro nastartování vozidla. To, že interiéry s funkčními ukazateli mají správně popisky v němčině, vás po tom všem asi zrovna nešokuje.

Zde se sluší upozornit, že jednotky mluví německy a pro našince jsou dostupné pouze anglické titulky a popisky. DLC není lokalizované do češtiny.

K samotnému vozovému parku bychom v současné době měli asi jen dvě výtky. Tou první je naprostá absence leteckých jednotek. Že nejsou samotná letadla či stíhačky, by se třeba dalo zdůvodnit ještě tím, že mapě chybí dříve zmiňované letiště, ale transportní či bojové helikoptéry DLC obsahovat mohlo. Zvlášť když si tvůrci dali tu práci a vytvořili protiletadlové stroje Gepard a Shilka. Je klidně možné, že se vrtulníků třeba dočkáme později nebo se objeví navazující modifikace či samostatné DLC.

Zatímco některá vozidla jsou až maniakálně propracovaná, nekonzistentně pak působí skutečnost, že několik z nich naprosto postrádá jakýkoliv interiér. Smutné je to především v případě tanku Leopard, který je nosným prvkem jedné ze dvou příběhových linek přiložené kampaně.

Šarlatová válka

Tím se dostáváme k dalšímu avizovanému obsahu, kampani, kterou DLC obsahuje a která se oficiálně nazývá „State Scarlet“. Ta je tentokrát určena jednomu hráči a v deseti misích vás nechá prožít si pár horkých srpnových dnů roku 1983 na západní i východní straně podzimní mapy Weferlingen.

Samotný koncept se zdál slibný. Příběh se měl pokusit popsat konflikt ze dvou pohledů, a to pěšáka a velitele tankové čety. V roli pěšáka se stáváte členem družstva bez možnosti velení či jakéhokoliv plánování průběhu mise. Návrat ke klasickým mířidlům i absence všech moderních neprůstřelných vest vás nechá ochutnat dobu, kdy platilo: „Když už vidíš záblesk, je pozdě.“

Samotný design misí ale není nijak extra nápaditý, briefing vám víceméně předá jen základní informace bez většího příběhového zasazení a pošle vás rovnou do akce. První pocity byly i tak velmi nadějné, protože vytvářely dojem, že se povedlo znovu nalézt atmosféru původního Flashpointu. Nicméně dobrý pocit z kampaně začaly rychle kazit problémy, které se točí převážně kolem umělé inteligence.

Kupředu, muži! Nebo taky ne...

Nejdříve nepotěší zjištění, že mnozí z vašich spolubojovníků jsou nesmrtelní, což se obzvlášť projeví v momentech, kdy přestane umělá inteligence pracovat dle předpokladů. A pak zábavu střídá frustrace.

Všimli jsme si, že v jedné z misí postupují spolubojovníci strašně pomalu, a tak nám nezbylo než jít dál sólo ve snaze misi dokončit. Ke konci jsme to vzdali a přes cheatovací konzoli jsme zjistili, že tři členové týmu zůstali stát na začátku a nepokračovali kupředu, proto se postup celé jednotky v podstatě zastavil. Ve výsledku stačilo jen zaseknuté posunout trochu kupředu, AI zapracovala a od té chvíle začala jednotka rychle, zdárně postupovat.

Bohužel obdobný problém jsme zaznamenali i u vozidel. Hned ve druhé misi jsme dlouho čekali, kdy dorazí podpůrná jednotka s vozidly M113, ale ta znovu zůstala zaseklá několik kilometrů zpět a nehýbala se. Ruční přesun pomohl a mise se zdárně po dojezdu ukončila.

Myslíme si, že tvůrci měli víc zapracovat na nějaké herní režii, která by kontrolovala, že mise probíhá dle předpokladů a případně na takové stavy reagovala, protože i dle reakcí hráčů je tento problém častý. To, že ještě v roce 2019 budeme muset dorážet opuštěná poškozená vozidla, aby si scénář uvědomil, že je nepřítel skutečně poražen, jsme opravdu nečekali.

Atmosféra místo příběhu

Samotné mise na sebe sice navazují, ale o nějakém hlubším příběhu bychom se báli mluvit. Dozvíte se v podstatě jen kde kdo je a kam se útočí či stahuje. Nic složitého, nic velkého, žádné extra nečekané dějové zvraty či odhalení. Pěší mise jsou svým průběhem a postupem hodně lineární, a pokud se budete držet týmu a ten bude fungovat, tak není nějaký velký problém je dokončit.

Mise za velitele tankové čety jsou oproti tomu více otevřené a vyzývají k plánování postupu už třeba jen z důvodu hledání míst pro překonávání vodních toků. Nicméně to vše opět za předpokladu, že umělá inteligence ovládající další vozidla ve vašem družstvu dokáže tyto překážky zdolat, protože jí bohužel nedělá problém vjet s tankem do vody a utopit ho.

Z celé kampaně bychom asi nejvíce vyzdvihli začátek tankové mise, která probíhá přímo u hranice a nechá vás ochutnat hutnou atmosféru studené války, kdy máte dovoleno jen reagovat na nepřátelské chování na druhé straně. Posléze jste nuceni sledovat promenádující se tanky na své straně hranice, které na vás demonstrativně klidně zamíří.

Samotná hranice je pak v misi i pěkně designově využita, protože vás nechá poznat, z které strany bylo snadnější ji překonat a tak nějak vlastně odhalí, proti komu byla ve skutečnosti stavěna.

Atmosféru kampaně vhodně doplňuje i zvolená hudba, která se povedla a dokáže udržet tu správnou atmosféru osmdesátých let. Oceňujeme, že nevykrádá původní hudbu.

Nejistá investice

Kromě kampaně nabízí DLC i mise pro multiplayer, které si ale klidně můžete zahrát na lokálním počítači s AI. Za zahrání stojí, už jen třeba proto, že avizované jednotky z Dánska jsou využity jedině v jedné z těchto kooperativních misí.

Oproti kampani je v nich možné hrát i za velitele a při předvoleném respawnu do týmu vám právě tyto mise dají asi nejvíce ochutnat atmosféru starého Flashpointu. Většina těchto scénářů je dostupná jak na podzimní, tak i na zimní mapě, která je jinak až trestuhodně nevyužitá. Autoři si dali práci vytvořit i PvP scénáře a pro podzimní mapu přidali navíc jeden speciální deathmatch scénář, ve kterém svou specifickou roli hrají části oblečení.

Na celém DLC je vidět, že jeden z tvůrců je původně zaměřený na tvorbu modelů a druhý na tvorbu mapy. Pokud tedy budete zvažovat koupi, pak se rozhodujte na základě toho, zda jste si jistí, že tento obsah využijete. Pokud už dnes hrajete v nějaké skupině a bohatě si vystačíte s RHS modem a podobnou mapou Rosche, Global Mobilization asi není nic pro vás.

Samotná kampaň je příjemným bonusem a v určitých momentech vás dokáže vrátit o nějakých osmnáct let zpátky, jenže to bohužel platí i v tom špatném slova smyslu. Za cenu dvaceti eur bychom vám dnes koupi jen kvůli obsahu pro jednoho hráče nedoporučovali.

Je pravděpodobné, že se objeví další third party DLC obohacující toto univerzum (horkým kandidátem je dlouho očekávané ČSLA se svou mapou Domovina), čímž se případné rozhodování zase o něco ztíží.