Always Sometimes Monsters

Verdikt
77

Always Sometimes Mosters nikoho neuchvátí technickým zpracováním nebo promakanou grafikou, ale silným emocionálním zážitkem a téměř filosofickým námětem, který vás přiměje zamyslet se nad životem a zahrát si hru znovu.

Počítač

WindowsWindows

9,99 €Steam

Mac OS XMac OS X

9,99 €Steam

Další informace

Výrobce: Vagabond Dog
Vydání: 21. května 2014
Štítky: 2d, filosofie, indie hra, explorativní, psychologický, adventura

Technicky vzato je Always Sometimes Monsters 2D adventura s RPG prvky, ve které se hráč snaží získat zpět srdce nedávno ztracené lásky. Jelikož se hlavní postava ocitla úplně na dně, bez peněz a bez střechy nad hlavou, nebude to vůbec nic jednoduchého. Velmi rychle ale zjistíte, že Always Sometimes Monsters je víc než jen "2D adventura s RPG prvky"...

Spíš než na cíl příběhové cesty se soustředíte na dílčí úkoly - hledáte zaměstnání, v jednoduchých minihrách vyděláváte potřebné peníze a někde mezi tím se musíte ohlížet po místech, kde byste v noci mohli složit hlavu. Always Sometimes Monsters působí i přes spartánské vizuální pojetí velice uvěřitelným dojmem.

Mezi obstarávání základních lidských potřeb se postupem času vkradou i další činnosti, například zachraňování přátel ze spárů drogové závislosti nebo navazování nových kontaktů. Přitom se musíte neustále rozhodovat ohledně maličkostí, ale i zásadních věcí, které by mohly znamenat konec hry. Nebo alespoň zásadně změnit kurz dosavadní cesty.

Mávnutí motýlích křídel pobízí ke znovuhratelnosti

Vedle poměrně přízemního poslání hra prakticky od začátku spřádá jemnou pavučinu s filosofickým podtextem, který odkazuje hlavně na teorii chaosu, nebo chcete-li na Motýlí efekt. I když autoři z Vagabond Dog na tuto skutečnost jemně upozornili chytrým prostřihem a několika trefnými citáty už na začátku hry, naplno jste s ní konfrontováni až v druhé polovině.

Rozuzlení příběhu nevede jenom k hlubokému zamyšlení nad tím, čemu lidé přezdívají osud (nebo štěstí). Hlavně dostanete chuť si tohle intenzivní a hloubavé představení zahrát ještě jednou, alespoň chvíli. To abyste se přesvědčili, jestli hra skutečně nabídla možnost volby, na kterou vás v závěru upozornila, případně abyste zkusili, zda se dá dohrát ještě jiným způsobem.

Špatné nápady pastorovy ženy

Právě z toho důvodu nelze příliš pochopit, proč tvůrci tlačí na pilu a uměle nafukují herní dobu. Tak alespoň působil závěr hry, respektive poslední štace cesty. V té chvíli hra ztrácela na uvěřitelnosti a výrazně ztrácela tempo.

Na jsou podivné hlavně absurdní události a situace, k nimž ponoukaly nepřirozené a nelogické rozhovory. Protože je první polovina hry vystavěna na skvělých a naprosto přirozených rozhovorech, odklon v závěru zamrzí. Proč vás pastorova (!) partnerka bez morálních potíží vybízí k přeřezání brzdového lanka v autě člověka, s nímž se chystáte závodit? Tato možnost sice zapadá do vyššího plánu autorů, jak se dozvíte později, ale nic to nemění na skutečnosti, že mohla být zpracována méně do očí bijícím způsobem.

Na druhou stranu jsou všudypřítomné popkulturní odkazy, skryté vtípky a drobná pomrknutí na minulé, současné, ale i budoucí videohry, ve většině případů opravdu povedené.

I přes hodně jednoduché grafické zpracování, chybějící dabing postav a slabší pasáže v druhé polovině hry je Always Sometimes Monsters skvělou hrou. Dostane vás promyšlený námět, ale i design hry, který se s hlavním tématem skvěle doplňuje.