Broken Lines

Verdikt
80

Taktické RPG s povedeným bojovým systémem, vztahovou chemií v partě a zajímavými kulisami alternativní válečné historie. I když příběh ani zpracovaní dech vyloženě nevyrazí, hru si s chutí zahrajete víckrát.

Počítač

WindowsWindows

24,99 €Steam

Mac OS XMac OS X

24,99 €Steam

LinuxLinux

24,99 €Steam

Další informace

Výrobce: PortaPlay
Vydání: 25. února 2020
Štítky: tahová, taktická, indie hra, alternativní historie, válečná, druhá světová válka, rpg

Pokud existuje jednoslovný termín, jímž bychom shrnuli balíček do sebe hladce zapadajících mechanik v novém taktickém RPG Broken Lines, nenapadá nás výstižnější slovo než „svěží“. A nemyslíme tím jen zasazení do alternativní druhé světové války, ale i spoustu zábavných herních prvků, které s sebou tato zdánlivě nenápadná hra přináší.

Toxický road trip začíná

Několik dopravních letounů C-47 směřuje v těsné formaci kamsi nad týlové oblasti východní fronty. Letadla jsou napěchovaná britskými výsadkáři, kteří netuší, co je po seskoku čeká. Misi znají jen jejich velitelé. Jenže paragáni do cíle nedoletí a pozůstalé osmičlenné družstvo se ani nedozví, jaký je jeho úkol.

Možná si teď někteří pamětníci vzpomenou na jednu starou amigáckou pecku Lost Patrol, kde nad vietnamskou džunglí havaruje Huey s šestičlenným týmem amerických pěšáků, kteří musí překonat mnoho desítek kilometrů pekelného putování dnem i nocí k nejbližší spřátelené základně. Také zde na vás čeká nelehký road trip lemovaný hordami podivných, toxickými plyny nasáklých nepřátel střežících zlověstné tajemství.

Hodně času strávíte správou jednotlivých členů výsadkového družstva a jejich vztahů, které hrají nemalou roli v otázkách přežití. Vaše parta ztracených disponuje ukazatelem skupinové a individuální soudržnosti, a pokud ukazatel psychologického stavu vaší jednotky padne na nulu, hra končí nezdarem. V případě, že takto ztratí hlavu člen družstva, dramatickým způsobem o něj přijdete.

Táborákové drama

Přijít o člena party, především v pozdějších fázích hry, je o to bolestivější, čím víc jste se s postavou dokázali sžít. Tohle je jedna z prvních vysoce chytlavých složek hry. Zatímco třeba v takovém XCOMu si tak nějak u každého svěřence musíte jejich osobnost domyslet, zde je každá postava unikátně vymodelovaná, tak, jak byste čekali v čistokrevném RPG.

Každý člen výpravy má své vlastní unikátní příběhové pozadí obsahující dobře střežená tajemství, se kterými se nesvěří jen na váš rozkaz večer u táboráku. Takové odhalení dokáže řádně hnout vztahovou dynamikou či psychikou jednotlivce.

Když už je řeč o vztazích, ty fungují podobně jako třeba v klasice Jagged Alliance, kde se určité postavy mají rády a jiné se navzájem nemusí. Třeba mladíček Fry se úplně dobře nesnese s medičkou Hailey a samotářskou vlčicí Conner.

To však neznamená, že tyto vztahy zůstávají celou hru statické. Během volitelných interakcí u táboráku dochází tu k hádkám, tu dokonce k šikaně, nebo naopak k utužovaní vztahů. Nezřídka máte možnost výměnu názorů ovlivnit. Postupně se seznamujete s každou postavou a hra s přibývajícím časem dostává nečekanou emocionální hloubku.

Vojáci také reagují na vaši volbu mise. Vždy máte totiž na výběr několik cest, kudy se ubírat dál. Některým vojákům jde jen o přežití, jiní zase touží vykonat hrdinské skutky či chtějí zjistit, čeho se vlastně týká vaše mise, jejíž obrysy jsou čím dál zřetelnější, avšak nikdy ne zcela očividné.

Každé vaše rozhodnutí zamíchá pocity uvnitř party a pomalu začnete zjišťovat, že je čím dál tím obtížnější dělat kompromisy, třeba v případě, kdy vám začne docházet jídlo.

Komorní RPG

Další aktivitou, která na vás v kempu čeká, je míchání RPG kartami a výbavou. U místního šmelináře a svého jediného zdejšího poradce můžete směnit nasbírané suroviny za výbavu a nové zbraně spadající do standardního mezinárodního druhoválečného arzenálu. Jediné, oč se starat nemusíte, je střelivo.

Každá postava disponuje až trojicí povahových rysů, z nichž většinu odhalí právě osobní příběhové události. Neotřelý je přístup k dovednostem, které získáváte jak v rámci eventů, tak po splnění denních misí. Avšak namísto pevného přidělení k daným postavám je máte volně dostupné v záloze a můžete je přidělit libovolně dle vašeho herního stylu té či oné postavě. Jde o velmi svobodný RPG systém.

Pole slávy a hrůzy

Páteří taktické složky je systém WeGo, tedy jakýsi hybrid mezi tahovým a realtime přístupem. Každý tah plánujete v zapauzovaném režimu a vychází přesně na osm vteřin, během kterých se postava přesouvá po stanovené trase, střílí či využívá některou dovednost nebo extra výbavu jako granáty či lékárničku. To samé platí souběžně i u nepřítele. 

U některých výsadků na větších bojištích zamrzí nutnost plánování tohoto osmivteřinového pohybu bez přítomnosti nepřátel. Tehdy by hře asi víc slušel přístup známý třeba z Mutant Year Zero, tedy realtime přesun, dokud nedojde ke kontaktu s nepřítelem. Zase je na druhou stranu třeba vyzdvihnout fakt, že vám při střetu hra automaticky tah zapauzuje a nabídne vám alternativní korekci akcí, abyste si vyloženě nenaběhli.

Projektovaná přesnost střelby je vždy vyjádřena procenty a ovlivňuje ji typ zbraně, kryt i aktivní schopnosti daného vojáka. Někdo je přesnější pod palbou, někdo třeba při vlastním zranění, anebo právě naopak.

Schopnosti nepřátel definuje především vámi zvolená obtížnost hry, která je navíc vysoce modulární a můžete ji přizpůsobit svému hernímu stylu, což je skvělé. Navíc ji lze měnit za chodu, před každou misí, pakliže vám hra přijde příliš jednoduchá, či naopak obtížná. Mimochodem, hra se standardně ukládá na checkpointech během mise, ale i tato možnost je pro otrlejší taktiky volitelná.

Smrt vojáka nastává, když jeho zdraví padne na nulu v momentě, kdy už byl jednou sražen k zemi a svým druhem postaven na nohy. Při vypnutém ukládání pozice tak nastává permanentní smrt, což hře dodává ještě větší grády. Rozhodně je však milosrdná a mnohem více staví na vašich taktických dovednostech než na hodu kostkou. Tedy do určité míry opak XCOMu.

Svoboda voleb

Co zamrzí, je nepříliš velká rozmanitost nepřátel. Hra na vás občas vytáhne silnější jednotku, ale spíš než nějakým opravdu nepříjemným bossem vás válcuje počtem nepřátel či terénní nevýhodou, na kterou si většinou došlápnete umným zacházením s kouřovými a tříštivými granáty či později těžkými zbraněmi.

V menu obtížnosti si ale můžete nastavit jak méně předvídatelnou skladbu nepřátel, tak jejich svobodnější chování, což může mít za následek opravdu perné situace. Takového přístupu si obzvláště ceníme, protože jsme se při prvním dohrání na normální obtížnost zas tak moc nezapotili.

Každý den máte zpravidla na výběr mezi třemi misemi, které reflektují váš celkový přístup k situaci. Jak jsme již načrtli výše, tato rozhodnutí budou vždy rezonovat jen s některými členy vaší party a ti ostatní se třeba jen s velkou nevolí podřídí. Budete například řešit morální dilemata v podobě záchrany či zkázy civilistů, rozhodovat o osudech zajatců a tak dále.

Příběhová linka nepatří mezi nejsilnější, ale její větvení na téměř každém kroku vám pravděpodobně dodá impuls minimálně alespoň k jednomu extra dohrání.

Oškliví hrdinové na stupních vítězů

Technické zpracování, především po vizuální stránce, nemusí sednout úplně každému. Na stylizovaný komiksový vizuál postav a jejich ohyzdné 3D podobizny evokující období raných akcelerovaných 3D karet se nekouká snadno. Provedení bojišť naopak dokáže svou paletou barev a nasvícením celkovou atmosféru hry podržet.

Takovou malou třešničkou na dortu je vypravěčka příběhu se silným východním akcentem, která minimalisticky doprovází hrdiny jejich odyseou. Není jí nikdo jiný než veteránka herního dabingu Cissy Jones, jejíž portfolio nezná konce a její jméno v závěrečných titulcích mi vykouzlilo překvapený úsměv na rtech.

Broken Lines má díky bezpočtu různých cest a několika možným koncům obrovský potenciál pro opětovné hraní. Hra se totiž začíná štěpit už od samotného počátku a milosrdně vám dá i možnost přeskočit tutorialový prolog, což není vždy samozřejmostí. A tak se z nenápadně vyhlížející nezávislé záležitosti vlastně vyklubal šampion své váhové kategorie.

Pakliže patříte mezi fanoušky žánru, kteří pamatují zlaté časy taktických RPG pecek jako Jagged Alliance 2 či Silent Storm, budete skoro až nostalgicky doma. A přitom vlastně budete hrát velmi svěží, originální titul, který se nenechá svazovat minulostí, což je jen a jen dobře.