Age of Empires II: Definitive Edition

Verdikt
90

Nádherná nová grafika a spousta herních vylepšení zajišťují, že si v Definitive Edition užijete legendární středověkou strategii jako nikdy předtím. Nový obsah je taktéž vynikající, jen škoda technických problémů a malého počtu lidí v multiplayeru.

Další informace

Výrobce: Forgotten Empires, Tantalus, Wicked Witch
Vydání: 14. listopadu 2019
Štítky: retro, středověk, hd remake, realtime, strategie

„Už zase?“ odfrkl si pohrdlivě skeptik, když se jeho sluchu doneslo oznámení Age of Empires II: Definitive Edition. „Byl tu originál, byla tu HD edice, tak k čemu ještě potřebujeme nějakou definitivní edici? Jenom chtějí vytáhnout z lidí prachy.“ Máte pravdu, pane skeptiku, to oni určitě chtějí. Jenže za ty prachy na oplátku nabízejí strategický poklad. Relikvii, která si zaslouží generovat zlato.

Znovu a lépe

Původní Age of Empires II byla ve své době jedna z nejlepších realtimových strategií, možná ta dokonce vůbec nejlepší. A v naší době platí to samé o Definitive Edition. Je to krásná hra přecpaná obsahem – designově oldschoolová, jistě, ale takovéhle retro si dáme líbit daleko spíš než další Mobu či autobattler.

Definitivní edice prvního dílu rozhodně nepůsobila jako moderní hra. Byla pěkná, to ano, ale taky neohrabaná, s chybějícími klíčovými funkcemi, překvapivě prázdná. Zato definitivní edice dvojky je nádherná, nebývale ohrabaná, klíčové funkce buď podědila po originálu, nebo jimi byla obdarována nově, a prázdná je asi jako výrobní fronta kopiníků, když zrovna nevíte, co se dřevem a jídlem. (Pro laiky: To znamená, že je hodně, hodně plná.)

Kampaň za kampaní

Obsahu je tady víc, než může jeden obyčejný smrtelník potřebovat. Vrásčitými prsty vás k sobě lákají prastaré kampaně z původního Age of Kings. Jen o málo mladší jsou prošedivělá dobrodružství datadisku The Conquerors. Hotový zástup tvoří ohromná sbírka kampaní z předchozí, méně ambiciózní předělávky HD Edition. A singleplayerový obsah uzavírají tři zbrusu nové plnohodnotné kampaně a jedna výuková, velmi užitečná pro nováčky.

Čeká tu na vás 11 kampaní v Evropě, 8 v Asii, 2 v Americe, 6 v Africe (pokud k nim počítáme i soubor historických bitev), všechny o několika dlouhatánských a občas velice obtížných misích, s předělaným dabingem a úpravami hratelnosti. Odhadovali bychom to na minimálně 150 hodin herního času. A to je, prosím, obsah pro jednoho hráče, o němž by se dalo říct, že je jenom takovým drobným předkrmem – sýrovým talířem, než se pustíte do pečeného divočáka multiplayeru.

Některé kampaně už za ty roky působí maličko zastarale hlavně tím, že jsou relativně přímočaré – někam přijedete, něco rozsekáte, seznámíte se s novým národem a jeho speciálními jednotkami a nazdar. Ale jiné, zvlášť ty novější, jsou prostě vynikající.

Přijde Bulhar, Tatar a Litevec do baru…

Například úplně čerstvá bulharská kampaň umí radikálně měnit podmínky hry – v první misi vám zakáže stavět farmy, takže musíte lovit zvěř v okolních lesích a bránit se útokům podlých bojarů, v té druhé zase připomíná skoro tower defense, kde s omezeným počtem vesničanů odoláváte vlnám odhodlaných nepřátel.

Bulhaři jsou jedním z nových národů, které přidává Definitivní edice – těmi dalšími jsou Litevci, Kumáni (národ dobře známý všem hráčům Kingdom Come: Deliverance) a Tataři, které zde reprezentuje obávaný vojevůdce Tamerlán. A civilizace jsou to, možná s výjimkou Tatarů, nesmírně zajímavé.

Všechny nové národy díky své unikátnosti stojí za vyzkoušení. Bulharská unikátní budova, levnější hrad jménem krepost, je neskutečně užitečnou alternativou klasického „tower rushe“, a jejich speciální jednotka, jezdec konnik, umí vstát, jakmile pod ním zabijí koně.

Kumáni mají přístup k obléhacím jednotkám už ve feudálním věku. Litevští jezdci zase ignorují nepřátelské brnění a jsou tím silnější, čím víc v kostelích schraňujete náboženských relikvií. Tatarská speciální jednotka pro změnu útočením generuje zlato. Všechny bonusy vybízejí k rozdílným herním stylům a všechny nové národy mají i svou vlastní kampaň – tedy bohužel kromě Litevců, kde by nás tematicky jako na potvoru zajímala asi nejvíc.

Kvalitnější středověké živobytí

Autoři remasteru (který podle našeho téměř hraničí s remakem) moc dobře věděli, co dělají. Je to vidět nejen na chytře poskládaných nových národech, ale i na doplňcích hratelnosti, díky kterým se už nebudete chtít vracet ke starším verzím.

Skoro nevíme, co zmínit dřív. Zoomování kamery? Ukazatel, co se v jaké vaší budově zrovna vyrábí? Přehledně označené skupiny, které jste vybrali klávesovými zkratkami? Chytřejší označování, abyste z davu vojáků automaticky vyfiltrovali vesničany? Zobrazení počtu vesničanů těžících každou konkrétní surovinu? Nebo snad triumfální záchranu od zbytečného mikrování agrikulturních pracovníků – možnost automaticky znovu zasít sklizenou farmu?

Všechny tyhle přídavky jsou skvělé, stejně jako nový způsob zadávání šňůry rozkazů, který je přibližně tisíckrát intuitivnější než ten starý (pro znalce: už nemusíte poslední příkaz zadat bez držení shiftu a jednotka začne vaše rozkazy provádět hned prvním kliknutím), stejně jako „health bar“ surovin, abyste na první pohled viděli, kolik masa se dá ještě z mrtvého kance vykrájet, stejně jako výrobní fronta, v níž jde konečně mixovat jednotky a technologie, takže jakmile se dokončí výzkum nového věku, vaše městské centrum už chrlí další vesničany.

Odpadá spousta tupých povinností, což vám umožní se víc soustředit na to, co je na Age of Empires doopravdy zábavné: vymýšlení strategií, mikrování jednotek, counterování nepřátelských tahů. Někdo by si mohl stěžovat, že měl to ruční naklikávání farem rád a že to je skill a že je to najednou hra pro nooby, ale i pro extrémní konzervativce existuje možnost si spoustu nových prvků povypínat či pozapínat, změnit klávesové zkratky na ty z HD Edition nebo z původní hry... Svoboda výběru je nebývalá.

Hradní trable

Myslelo se na nové hráče. Myslelo se na staré hráče. A rozhodně se nemyslelo na to, že se to odflákne. Důkazem budiž i nová umělá inteligence, proti které si můžete zahrát ve skirmishi nebo v multiplayeru (a k dispozici jsou, jak jinak, i umělé inteligence z předchozích verzí hry).

S AI máme přece jen menší subjektivní problém. Zatímco v předchozí HD Edition nám obtížnost Hard dost zatápěla a velmi často jsme proti ní prohrávali, v Definitivní edici s naší skupinkou poměrně konzistentně porážíme i Hardest. Na to, že by mělo jít o lidštější umělou inteligenci, má totiž zásadní problém s několika jednoduchými taktikami – například právě tou, že jí jako Bulhaři šoupnete do základny roztomilý malý hrádek a pak jen spokojeně sledujete, jak těla mrtvých vesničanů hnojí svá vlastní pole.

Ale budiž, nemáme „cheesovat“ – ve spravedlivém boji se AI drží velmi pěkně a je dost nepředvídatelná. To ji v klídečku rubete, penetrujete její základnu a říkáte si, že to je celé nějaké moc lehké, načež zjistíte, že milý počítač mezitím postavil smrtící flotilu galeon a z moře vám ničí celou základnu. Pak nezbývá než se rozzuřit, vychladnout, uznale pokývat hlavou a dát si další zápas.

Kde jsou všichni?

Horší to je, když máte chuť hrát proti skutečné lidské inteligenci, nejen té umělé. Pokud máte k dispozici bandu přátel svolných ke krvavým středověkým radovánkám, je všechno v nejlepším pořádku, ale pakliže spoléháte na soupeře a spoluhráče z řad náhodných cizinců, možná budete mít problém.

První zádrhel spočívá v tom, že v Definitivní edici se momentálně nepohybuje dost hráčů. Musíte dlouho čekat, než se nějaká lobby zaplní, a když už se hra spustí, často dochází k sekání, protože hrajete s lidmi bůhvíodkud. A v nejhorších, naštěstí poměrně vzácných případech dokonce celý multiplayerový zápas spadne.

Doufáme, že oba problémy budou vyřešeny – ty technické pomocí patchů a posílených serverů, ty populační díky tomu, že si Definitivní edici koupí víc lidí. Snad se potenciální králové a generálové přestanou zdráhat.

Na jednu stranu úplně chápeme, že se fanouškům nechce dávat další peníze za hru, kterou už si kupovali aspoň dvakrát, a že radši zůstanou u HD Edition či namodovaného originálu. Ale na druhou stranu, všechen ten obsah, který jsme popsali, prostě za 15 eur (nebo 20, pokud nevlastníte HD edici) bez diskuze stojí. Za to všechno, co hra nabízí, bychom se vlastně vůbec nedivili dvojnásobné cenovce.

Přesedlejte na nového hřebce

Nejsou to jen nové národy, úpravy uživatelského rozhraní a šikovné nové mechaniky, ale samozřejmě i grafika. Hra vypadá skvěle, líp než předělávka jedničky – je zářivá, barevná, plynulá, ovšem zároveň se drží ducha originálu a umí vykouzlit nádherné scenérie, zvlášť když si zdarma stáhnete DLC Enhanced Graphics. Pak si už jen užívejte perfektní animaci hroutících se budov.

Je tu ještě tolik dobrého. Vylepšený pathfinding, díky kterému se obchodní kárky tolik nezasekávají jedna o druhou. Droboučké přídavky, skoro easter eggy, jako je například nový americký jízdní válečník, xolotl warrior, kterého získáte jedině tak, že mnichem konvertujete cizí stáje.

Takhle nějak měla vypadat definitivní edice prvního dílu. Takhle nějak by měly vypadat remastery. Takhle nějak by měly vypadat strategie! Komplexní, krásné, plné obsahu pro jednoho i víc hráčů s přidanou hodnotou fascinujícího tématu.

Ano, je to pořád v podstatě „to samé“, někde hluboko uvnitř, stejně jako je „to samé“ rytíř a paladin. Oba jezdí na koních, oba mají brnění, ale jednoho upíchá chlápek s čepelí na klacku, zatímco ten druhý projede nepřáteli jako požehnaný nůž prokletým, pekelně žluklým máslem.

Pokud vám aspoň trochu chybí Age of Empires II, tohle je momentálně ten nejlepší způsob, jak si ulevit, minimálně dokud nevyjde Age of Empires IV. Ovšem v Relicu se budou muset hodně snažit, aby třetí příchod strategického Krista překonali.