Dr. Mario World

Verdikt
44

Dr. Mario World, to je Nintendo silně z formy. Je to ucházející, je to barevné, ovšem také mamonářské, předvídatelně obšlehnuté a dosti zbytečné.

Další informace

Výrobce: Nintendo
Vydání: 10. července 2019
Štítky: platby uvnitř hry, mobilní hry, hlavolamy, logické

Zdánlivě nekonečný počet misí, všechny možné power-upy a hned několik typů měny, plus klasická hratelnost žánru „spoj tři“. Jestli jste potřebovali důkaz, že žijeme v těžké době, tady ho máte – jmenuje se Dr. Mario World. Píše se rok 2019 a proboha živého, Nintendo se rozhodlo v zásadě okopírovat Candy Crush Sagu.

Zatím v pořádku

Stejně jako u Candy Crushe, i tady se nachází jadérko solidního hraní. Tradiční formulka Dr. Maria ještě ze starého NES byla převrácena vzhůru nohama a medicínské pilulky už nepadají shora, nýbrž poslušně čekají v řadě vespod, až je palcem pohodlně umístíte, kam chcete, abyste zničili veškeré viry na obrazovce. S výjimkou časovaných úrovní už není kam spěchat, každý krok si lze v klidu naplánovat.

A třebaže se věci vyvíjejí postupem nejklasičtějším (přibývá druhů virů i pilulek, levely nabírají na obtížnosti), postup hrou je ohrazen řadou příjemných drobností. Pilulky jsou mnohdy dvoubarevné, abyste je mohli strategicky rozdělit a použít na vícero virů, v úrovních se povalují bomby a želví krunýře, jindy jsou zákeřné bacily ukryté pod vrstvou ledu, podruhé zase zamčené za mřížovanými bloky. Zkombinujme to a máme hratelnost, která člověka nejednou přiměje ke spokojenému „Heuréka!“.

Známé starosti

Bohužel se zrovna jako u Candy Crushe všude okolo kupí potíže. Hra používá coby měnu srdíčka a těmi omezuje, kolik toho můžete odehrát, pokud se tedy nechystáte platit nebo prosit své facebookové přátele o další.

Za vstup do úrovně jedno ubude, za její zvládnutí přibude, výkyvy v obtížnosti a úrovně na čas vás nicméně dříve nebo později zajisté pošlou na čekací listinu. A půlhodinová lhůta na doplnění, bezpochyby nadesignovaná k otevření dosud pevně zaklapnutých peněženek, v praxi spíše odhání, než aby vtahovala.

A pak tu máme diamanty, takřka nezískatelnou prémiovou měnu, která slouží k doplnění chybějících srdcí, nákupu power-upů a především k rekrutování postav skrze zdejší gacha systém. Nejprve si vyberete lékaře s vlastní speciální schopností, která se nabíjí v závislosti na její síle. Autorův oblíbenec Bowser dokáže jedním máchnutím zničit celé dvě náhodné řady, ovšem trvá věčnost, než k tomu dojde, zatímco Toad umí co chvíli odrovnat deset náhodných polí. Sekundární postavy, lékařští asistenti, nabízejí spíše menší výhody typu o pár procent vyšší výdělek. Další charaktery se pak získávají nakupováním.

Když doktor neléčí

Celé to je prodchnuté nepříjemným závanem free-to-play modelu, jelikož postavy bez placení skoro nelze vylepšovat a k jednorázovým pomocníčkům se taky v zásadě jinak nedostanete. Aby bylo jasno, hra je okolo toho vyloženě vystavěná a nijak to neskrývá. Otázkou ovšem zůstává, zda je vůbec za co pořádně utrácet.

Mario v doktorském plášti je jistě roztomilý, ovšem všecko ostatní, s asistenty v čele, má natolik mizivý a hubený účinek, jestli vůbec nějaký, že to člověk ani nepostřehne. Ani odemčení nových postav srdeční tep nijak nezrychlí, a to je upřímně pro hru s gacha systémem v podstatě ortel smrti.

Drug Wars

Je ovšem třeba být fér a říct, že Nintendo do svého prozatím posledního mobilního zázraku za dobu jeho existence zavedlo celé nové herní světy a implementovalo třeba systém výzev. Jinými slovy, člověk se tak úplně nenudí. Samostatnou kapitolou je pak režim Versus, kde se hráči utkávají online. Účelem je svými úspěchy zaneřádit hrací plochu oponenta, aby mu došel prostor a on se musel sklonit před vaším umem. Docela jako v Tetrisu 99.

Ale upřímně, kdo by se do něčeho takového chtěl vůbec pouštět? Celé to působí jako zbytečný přívěsek. Že hra vyžaduje internetové připojení ke spuštění? Dobrá, je to škoda, ale budiž. Proč si ovšem nemůžeme hru jednorázově koupit a hrát na mobilech Dr. Maria, jako ho konzolisti hrají už 30 let?

Jedná se zkrátka o další z řady neštěstí, která Dr. Mario World sužují. Pokud by bylo na výběr mezi ním a Candy Crushem, asi by se stále vyplatilo sáhnout po japonském instalatérovi, jelikož co do estetiky, zvuku, šarmu a tu a tam dobrého nápadu Nintendo stále umí. Tedy až Dr. Mario World dorazí do celého světa včetně tuzemska, což se doposud nestalo.

Prozatím z něj to všechno dohromady činí ne nutně nejnudnější, ale zcela jistě nejzbytečnější titul v mobilním portfoliu Nintenda. Další na řadě je Mario Kart do kapsy, tak doufejme v něco lepšího.