Call of Duty: Black Ops 4

Už jenom online

Ačkoliv si v Call of Duty: Black Ops 4 můžete zatrénovat s počítačovými boty, jde výhradně o multiplayerovou hru. A to proto, že jí skutečně chybí příběhová kampaň. Autoři se proměnili v pouhé dodavatele technologie a pravidel, to však neznamená, že by novinka byla obsahový střízlík. Nabídne hned tři hry s odlišnými mapami, herním stylem i rankingem. Konkrétně PvP multiplayer, rozšířený Zombie mód a zcela nový režim Battle Royale pojmenovaný Blackout. Módy jsou to natolik rozsáhlé a plnohodnotné, že by mohly vyjít i samostatně. Část obsahu vám však bude povědomá.

Nejméně novinek přináší PvP multiplayer. Částečně je složen z recyklovaného materiálu. Některé mapy a většina herních režimů jsou známé z minulosti, stejně jako postavy specialistů. Pokud jde o nějakou významnější premiéru, povedl se režim Heist. V kamufláži bankovní loupeže á la Payday je alternativou k soutěži Capture the Flag, která naopak z nabídky zmizela.

Smrt na každém kroku

V Heist se přetahují dva týmy o balík peněz, který nutno v každém kole bezpečně odnést z centra mapy do skrýše a případně zlikvidovat i všechny nepřátele okolo, kteří se posléze nemohou respawnovat. Z lupu týmy financují nákup lepších zbraní a perků, takže každý nový střet je o něco „techničtější“ ve způsobu, jak vyprášit ostatním kožich. Na druhou stranu dokonalá výbava není v Call od Duty to nejdůležitější.

Speciální schopnosti postav nehrají v Black Ops tak zásadní roli jako kupříkladu v Rainbow Six: Siege. Call of Duty je mnohem rychlejší hra ve stísněném prostředí a také mnohem méně organizovaná. Dobrý postřeh je v ní stále nade vše. Ani s kupou chytrých pomůcek či dokonalou znalostí mapy nebudete pány situace. Proč? Za zády budete mít obvykle spíše nepřátele než kolegy, a i jinak smrtonosný raketometčík může být snadno zlikvidovaný holýma rukama, pokud si nevšimne nebezpečí, které přichází prakticky neustále a odkudkoliv.

Na malých mapách prošpikovaných zkratkami a průlezy se životnost nováčků počítá na vteřiny a u zkušenějších hráčů jenom na desítky vteřin. Ačkoliv je tedy každý z deseti specialistů ověšen slušnou zbrojí, stále platí, že smrt si nevybírá. Ovšem nic proti snaze autorů zpestřit herní zážitky solidním výběrem odlišných charakterů, a stejně tak oceňme možnost vytvářet vlastní.

Pokud se však s Call of Duty teprve seznamujete, anebo se k sérii po dlouhé době vracíte, spíš než deathmatch vyzkoušejte nejdříve týmové soutěže. Snadněji se přiučíte základnímu hernímu stylu a odpoutáte i většinu nežádoucí pozornosti. Především však pohodlněji vstřebáte zrychlení celé hry. Řečeno bez nadsázky, postavy jsou nyní jako motorové myši. Sprint z předchozích dílů je ekvivalentem dnešní chůze.

Call of Royale

Chcete-li od Black Ops 4 to nejlepší, vstupte do Blackoutu. Spojení Battle Royale a vysokorozpočtové hry představuje fenomén v novém světle. Uvnitř Call of Duty je Battle Royale doplněk obsahu, který Activision pečlivě vyvíjí už řadu let, čímž se vrací do časů, kdy se teprve rodilo ve formě amatérských modifikací. Blackout ale jako amatérská práce rozhodně nevypadá. Nepotřebuje si na sebe za každou cenu vydělat, což potěší hráče, kteří do akčních her nemíří za módou a pitvořením, ale chtějí prostě dobrou akci.

Blackout není mikrotransakční tržnice a pokud jde o úpravu vizáže, jste především voják a nikoliv maškara. Uživatelský obsah hra podporuje, ale ne tím, že by se vám snažila na každém kroku prodat nějakou „komedii“ na hlavu. Když už, dopřejte svým zbraním nějaké to „tetování“ z editoru, jehož ovládání ovšem není zrovna intuitivní. Zdá se, že autoři skutečně nepřikládali individualizaci zvláštní význam. Ostatně, zobrazení veškerého uživatelského obsahu lze ve hře plošně vypnout.

Velká a bohatá mapa

Blackout patří k nemnoha Battle Royale hrám, které si nekladou za cíl vzbudit dojem, že outfit je stejně důležitý jako akce samotná. Ta přitom v mnoha ohledech příjemně překvapí. Už při výsadku zjistíte, že například s herní mapou je to jako s nevěstou - krásná a bohatá je vždycky lepší. A přesně takovou (mapu) v Treyarch stvořili. Svojí výměrou konkuruje té z Fortnite, což znamená, že upřednostňuje koncentrovaný obsah před rozsáhlou prázdnotou.

Na relativně malé ploše najdete všechny myslitelné typy krajiny od kukuřičných farem, přes azurové pobřeží až po skály, lesy a louky. Samozřejmostí jsou i městečka a vojenské či průmyslové komplexy včetně vodárenské přehrady. Malou perličkou jsou objekty z minulých dílů série včetně legendární mapy Nuketown. Taková všehochuť jistě nevytváří originální atmosféru, ale tvůrcům šlo především o pestrost a té skutečně dosáhli.

Tak si mě zastřelte

Od stávajících Battle Royale her se Blackout příjemně liší v rychlosti, s jakou se po seskoku dokážete slušně vybavit. Ať už ze vzduchu doplachtíte kamkoliv, zaručeně dopadnete jenom pár kroků od nějaké infrastruktury s hromadou kořisti. Sehnat automatickou pušku, obvazy, vestu a první náboje, je proto otázka jenom několika desítek vteřin. Zkrácení doby pro hledání základní výbavy prodloužilo samotnou akci, která patří k tomu nejzáživnějšímu, co doposud žánr Battle Royale zplodil.

Velká zásoba léčiv, zbroje a ostatních podpůrných prostředků dává průchod mnohem zajímavějším a déle trvajícím přestřelkám, stejně jako k pronásledování raněných, ne však ještě padlých bojovníků, a to pešky, na čtyřkolce, nákladním autě či ve vrtulníku. Možnosti pohybu jsou stejně pestré jako hratelnost sama, přičemž dopravní prostředky lze samozřejmě použít i jako zbraň.

Neměl by vzniknout dojem, že díky bohatému lootu je Blackout snazší hra než jiné. Vysoký počet soutěžících ji naopak činí zpočátku velmi hektickou, vždyť do mapy běžně seskakuje až sedmdesát a více hráčů. Zábavu však nekazí permanentní frustrace z umírání, aniž byste cokoliv udělali. Ať už se s puškou umíte ohánět, či nikoliv, vždy jste pány svého osudu a málokdy vás hra nechá běhat jako zajíce od jednoho prázdného domu ke druhému. To je dokonalá alternativa veškeré dosavadní konkurenci.

Obecně budete v různých fázích hry také dobře informováni o všem důležitém. K dispozici je například praktická grafika znázorňující blízkost zóny smrti. Kromě toho můžete přímo v akci pochopitelně vyzkoušet i hromadu technických libůstek, od detektoru pohybu nepřátel v bezprostřední blízkosti až po posilovač zdraví mimo bezpečný kruh. To ještě více podporuje pestrost, s jakou lze v terénu vyzrát nad ostatní.

Lakonicky by se dalo prohlásit, že Blackout vyniká tím, že vlastně v ničem nevyniká. Obecně hru necharakterizuje žádná výrazná vlastnost, ale naopak velmi dobře pospojovaná inspirace z her jiných, okořeněná chytrými drobnostmi. Je to dobrý a zábavný kompromis mezi arkádovou Fortnite, vojenským PUBG a napínavým Fear the Wolves. Kvalitu hry nicméně dělá komunita a jestliže párkrát po sobě narazíte na hlupáky, co v poli střílejí týmové kolegy, odnesete si úplně jiné zážitky. Z toho však Treyarch vinit nelze.

Sejdeme se na Battle.netu

Série Black Ops je ve svém čtvrtém díle poprvé exkluzivně spojena se službou Battle.net. Pokud jste si budovali herní sbírku na Steamu, tak odteď ji budete mít bohužel nekompletní. Na druhou stranu hra opravdu působí dojmem, že byla ušita na míru počítačovým hráčům. Projevuje se to obrovskými možnostmi v naladění obrazu, interfacu a ovládání. Bohužel, k technickým úpravám je kód zatím dosti netečný. Z technického hlediska se hra příliš nepovedla.

Optimalizace hry má k dokonalosti daleko. Hardwarové nároky jsou napříč všemi herními módy naprosto neadekvátní grafické úrovni a potrápí vás mnoho chyb, včetně mizejících postav, předmětů i textur, místy i kompletního obrazu. Ani zvuk není moc dokonalý, což je nepříjemné zejména právě v Blackoutu, kdy podle sluchu nutno odhadovat pozice nepřátel. Ti často bývají blíže, než se dle zvuků zdá.

Moc povedený není ani matchmaking, který je schopen začít týmovou hru, ačkoliv některé straně chybí hráči. Zároveň posílá na zteč nováčky proti borcům s desítkami nahraných hodin. Vytváří se tím dojem hry ve stínu podvodu, což částečně souvisí s ne vždy spolehlivou detekcí zásahu. Na záběrech z Killcam je čas od času zachycen podezřele jiný obraz, než jaký si člověk pamatuje. Například vás soupeř údajně zasáhne naprosto přesnou palbou, zatímco vy nestíháte ani zmáčknout spoušť. Vsadili byste se přitom o milion, že to bylo naopak.

Z Kolosea na Titanic

Technické potíže doprovázejí i zombíkovský PvE mód s kooperací pro čtyři hráče. Byl však obsahově příjemně rozšířen a nabízí větší možnosti úprav i šťavnatější příběhové pozadí. O příběh jde ale jenom v uvozovkách. Spíš než heroické žvatlání postav zaujme bizarní design hry, stvořený ze směsi reality a fikce, respektive z reálných zbraní, magických pomůcek a tří základních scénářů, které v místě a čase snad nemohly být odlišnější.

Časem se podíváte do gladiátorské arény v římském stylu, na palubu Titanicu a do vězení Alcatraz. Každá mapa nabízí jiné příběhové pozadí i odlišný herní styl, přičemž v aréně se na vás vrhnou dokonce rozzuření tygři. Obecně platí, že si nový zombie mód žádá velké zkušenosti v boji a nejvíce odměňuje ty hráče, kteří jsou ochotni pečlivě spolupracovat.

Něco končí, jiné začíná

Tři pestré multiplayerové módy vytlačily ze série Call of Duty singleplayer, který ji dosud poutal k tradičnímu hernímu designu. Bylo to však spojení víceméně formální. Kromě raných válečných dílů série vlastně nikdy nepřinášela dechberoucí zážitky pro jednoho hráče a nový díl je v tomto smyslu sametovou revolucí. Je napěchován obsahem, ze kterého si nelze nevybrat a celkově dokáže zabavit na desítky hodin. Proti tomu stojí fakt, že si tvůrci tu a tam vypomohli staronovými materiálem a technicky hru zatím nevyladili. Časem však Call of Duty: Black Ops 4 jistě uzraje.