Kirby: Planet Robobot

Verdikt
75

Roztomilá, barevná a nápaditá hra, která vám nabízí spoustu udělátek a skoro žádnou hráčskou výzvu. Pokud si chcete jen tak „proplachtit“ další hru a neztratit nervy, máte možnost.

Konzole

3DS3DS

Nintendo eShop

Další informace

Výrobce: HAL Laboratory
Vydání: 10. června 2016
Štítky: pro hráče do 18 let, akční

Umlácen hračkami. Je fajn, když vám hra nabízí víc udělátek a zbraní, ale v Kirby: Planet Robobot to jde do extrému. Než si stihnete jednu věc užít, už vám ji tvůrci berou z ruky a dávají vám dvě další. Nakonec sedíte uprostřed obřího sálu plného hraček a netušíte, co máte dělat jako první.

Jak známo, Kirby je růžová koule, která po vzoru Maria pobíhá po barevných, tematických levelech a musí se dostat až na jejich konec. Ovšem, místo aby Kirby skákal protivníkům na hlavu, nasává je, plive či polyká. Což zní sice nechutně, ale tohle je jedna z her, ve kterých je roztomilé prostě cokoliv. A navíc je to vycucnutí DNA protivníků důležité – Kirby tím přebírá jejich schopnosti!

Můžete vrhat oheň, vyvolávat listovou bouři, metat blesky, rotovat coby kolo, plivat jed, teleportovat se, měnit v sochu, dělat nafukovací zvířátka, švihat bičem, házet po protivnících pilulky či bomby, mizet během výbuchu, posílat explodující roboty... A to je jen pár věcí z mnoha. Každá z těch schopností má několik možností využití, ale než si je plně osvojíte, už zase přijde něco jiného.

Do toho ještě každou chvíli narazíte na obřího robota, kterého si můžete nazout a který se dokáže levelem prodírat jako mokrým toaletním papírem... a pozor, i ten robot dokáže změnit svou podobu. Co si budem, je to paráda. Zvláště když má místo rukou plamenomety nebo dvě cirkulárky.

Zlehýnka, zlehýnka...

Ano, Kirby: Planet Robobot rozhodně není jedna z nejtěžších her. Pokud bychom na jednu stranu dali Dark Souls, tak na druhé straně bude blaženě podřimovat Planeta Robobot. A kdybyste dali tyhle dvě hry k sobě, dojde k narušení reality a následně anihilaci vesmíru. Takže bacha.

Upřímně, možnost nad vším nebezpečím prostě proplachtit je snad až trochu moc. Sice tak nesesbíráte všechny samolepky a hvězdičky a bůhvíjaký sajrajt... a vlastně si hru ani neužijete, ale ta možnost tu je. Jedinou výzvou jsou souboje s bossy, kteří jsou obvykle obří, se spoustou životů a měnící svou strategii, ale stejně se nejspíš nestane, že byste museli nějaký souboj s nimi opakovat.

Vlastně jediná motivace, proč pořádně procházet a prozkoumávat levely, jsou technické bloky, za které si kupujete vstup k hlavním bossům. Jenže – v každém levelu jsou tři, těch úrovní je tak pět a vy těch kostek potřebujete jen pár.

Přesto to určitá motivace je a je to taky jediná věc, která vás u hry trochu zdrží. Zatímco všechno ostatní je mířené na dětské publikum, řešení rébusů zase tak snadné není. Hlavně proto, že ve hře obvykle neexistuje nějaké upozornění, že se tady máte zastavit a něco řešit, takže si často hádanky vůbec nevšimnete.

Tyhle části jsou vážně zábavné – když se třeba snažíte doručit hlavu sněhuláka dřív než roztaje, nebo když závodíte s hořícím doutnákem. Ale je toho málo, a když se na tyhle vsuvky vykašlete, tak se vůbec nic nestane.

Pestrý svět 

Ono je to hezky vidět na sbírání polepek. Těch můžete najít celé stovky, ale k čemu vám to je, když si je můžete nalepit jen jednu na pravou a druhou na levou ruku svého robota.

Ale přesto, že hra skutečně nepředstavuje skoro žádnou výzvu, má něco do sebe. Světy jsou pestré a krásné od klasických podmořských a technických až po průchod obřím kasinem, kde se vyhýbáte kulečníkovým koulím. Zajímavá je také procházka velkoměstem, kde provoz řídí semafory. Co level, to zcela nový, barevný, nápaditý a třírozměrný vesmír.