Prison Architect

Přehledný a intuitivní 

Jedno lze říct s jistotou. Kdyby byla konstrukce věznic tak snadná a intuitivní jako v Prison Architect, tak by nápravná zařízení po světě nepraskala ve švech. Každý stát by si jich prostě hned za rohem postavil dalších pět. Hra sice nabízí tutoriál, prolínající se s úvodní příběhovou kampaní, ale po chvilce experimentování s budovacími nástroji a rozvržením jednotlivých místností systém přejde do krve s grácií tropické choroby. A vlastně i pokročilé nástroje jako přidělování jídla mezi jednotlivé cely nebo plánování obchůzek pro bdělé strážníky jsou zpracované jednoduše a srozumitelně. 

Prison Architect nabízí přehledné, estetické, informativní grafické zpracování snad pro každý aspekt hry, od pokládání podzemních elektrických kabelů až po správu systému bezpečnostních kamer a odposlouchávacích zařízení. Každého správného cynického realistu v tuhle chvíli bodne osten podezření. Jestli je ta hra intuitivní a snadno se ovládá, nebudou její mechanismy, herní prvky a třeba i umělá inteligence zrovna tak zjednodušené? Neskutečná komplexita takové Dwarf Fortress je prostě vykoupená hodinami a hodinami, které je potřeba věnovat pouhé snaze o pochopení základních zákonitostí.

Prohnaní vězňové 

Podceňovat mazanost zkušených zločinců se nevyplácí. Všechno začne nevinně. Chcete třeba poslušné miláčky odměnit za jejich poddajnost a celkovou roztomilost zbudováním návštěvnického centra, kde by se mohli setkávat se svými rodinami. Musíte ale kvůli tomu ale pobořit obvodovou zeď - jen na několik minut, než na jejím místě vyroste nová budova.

Hned první procházející trestanec prohnaně využil náhlého oslabení obranného perimetru a odkvačil do lesa. Spolknete pýchu i nadávky, vnitřně se vyrovnal s podlou zradou jedné z oveček a centrum urychleně dostavěl. Avšak jen co první návštěva otevřela dveře, jejich čekající příbuzný se jimi křepce prosmýkl a byl taky fuč.

Opravdu komplexní zážitek 

Ne, podezřívání hry ze zjednodušených a polovičatých řešení v oblasti obtížnosti a AI naštěstí není na místě. Zato však doporučujeme podezřívání vězeňských subjektů z rozšiřování a shromažďování zbraní, alkoholu a drog na půdě věznice. Milí vězňové jsou schopní šlohnout opravdu cokoli, co se jim dostane pod ruku - drogy na ošetřovně, krumpáče v dílně, bouchačky ve zbrojnici. Většinou si toho všimnete až poté, co to schytá některý z vašich donašečů nebo nějaká pilná včelička odbzučí prokopaným tunelem.

Je to překvapivé, ale vězňové jsou chytří a vynalézaví. Nechávají příbuzné, aby jim předávali kontraband při návštěvách, popřípadě si ho nechávají přehazovat přes obvodovou zeď. Když se jim někdo znelíbí, sprovodí ho ze světa. To všechno znamená, že musíte být ještě chytřejší a vynalézavější. A hra vás za to odmění. Tichou satisfakcí, když do dílny nainstalujete detektory kovu a proud hornického vybavení v podstatě vyschne. Pocitem mírné geniality po naplánování nové obchůzkové trasy, na které váš hlídací vlčák vyčmuchá tři nové tunely. A to ještě zbývá vyřešit drogy, cigarety, mobily, znepřátelené gangy.

Hadi na prsou 

Velký paradox celého toho trestaneckého cirkusu je fakt, že máte své problematické, nenapravitelné vězně vlastně rádi. Aktivitami v jejich prospěch strávíte stejně času jako mařením jejich eskapád. Kdykoli se naskytne šance rozšířit věznici o pěknou budovu, která by se jim mohla líbit, uděláte to. Posilovna? Společenská místnost s televizí? Kaple? Všechno bude. Dokonce vám do té kaple, milí kamarádi, dáme i muslimské modlitební koberečky ve jménu pravdy, lásky a tolerance. Taky zavedeme terapii pro alkoholiky, abyste konečně přestali krást z kanceláří všechen chlast.

Potřeby se zmenšují, vězni se léčí ze závislostí, vzdělávají se, jsou spokojení. Někteří jsou dokonce zralí na propuštění za dobré chování. Pak se samozřejmě nevyhnutelně vzbouří celý vězeňský blok, kulky sviští kolem uší a vy máte neodolatelnou chuť pořídit si pěkné nové elektrické křeslo.

Celkem vzato pecka 

Prison Architect jako celek je vynikající hra. Možná sami zjistíte, že jste se naposledy u managementové a stavební hry takhle bavili… ani nevíte kdy. Možná vůbec nikdy. Nelze říci, že ta hra je dokonalá. Najdete v ní bugy i chyby. Existuje prostor ke zlepšení. Ale je ho asi tolik, jako na některé ze samotek. Po čertech málo.