FlatOut 2

Verdikt
80

FlatOut je zpátky a v perfektní kondici! Dvojka sice často nebývá lepší než jednička, tady se to ovšem podařilo. Tvůrci vyslyšeli prosby hráčů a všechny neduhy, které kazily zážitek v jedničce, se jim podařilo eliminovat. Navrch nabízejí mnoho tratí s trochu odlišným konceptem a v městském prostředí, 2x více aut a propracovanější kariéru, která vydrží mnohem déle. Pokud máte rádi akční závody, Flatout 2 je klasika, která nezklame.

Další informace

Výrobce: Bugbear Entertainment
Vydání: 30. června 2006
Štítky: auta, akční, závodní

První FlatOut byl úžasný především tím, že si na nic nehrál. Byly to nesmírně zábavné a velice chytlavé závody, okořeněné nadmíru povedeným fyzikálním modelem, který se předváděl hlavně při haváriích a neustálé destrukci okolí. Nebýt poněkud jednodušší kariéry a odfláknutého multiplayeru, sklidil by v předloňské recenzi ještě větší ovace. Finský Bugbear se naštěstí z chyb poučil a nenechal se znovu dotlačit vydavatelem k předčasnému vydání pokračování. Hned na úvod však musím předeslat, že žádné velké změny v jeho hratelnosti se nekonají. Bohudík! 

Nová stará auta

Vozový park prošel totální obměnou, propustku z jedničky nedostal ani jeden vůz. Smutnit ale není třeba, neboť návrháři připravili další soubor nových „starých aut“ a opět velmi povedený. Celá hra jako by se posunula blíže současnosti a pokud šlo minule mluvit o „muscle cars of the 60's and 70's“, tentokrát jde takřka o léta osmdesátá. Licence na cokoliv znovu absentuje, přesto mnohé z vozů jsou až nápadně podobné existujícím modelům. Pod patřičně drsnými jmény (Shaker, Bullet, Speedevil) fandové dozajista s úspěchem identifikují tu Renault 5, tu Ford Mustang či Chevrolet...

Závodní tratě potkal podobný osud jako auta. Zamávejte oblíbeným scenériím z prvního FlatOutu, dvojka nabízí šest zcela nových lokací. Podle oficiálních zpráv jsou všechny okruhy situovány do USA, ale ne že by na tom záleželo. Důležité je, že tratě si zachovaly svou různorodost i umístění v bláznivých prostředích. Opuštěný rallyecrossový okruh z jedničky skvěle nahrazuje hustý borovicový les, s pilou (rozumněj s dřevařským závodem) opodál. Všudypřítomná dřevěná kulatina je naskládaná na každém rohu a riskantní to je i v místní rokli, kde tu ta tam padá kamení.

FlatOut 2 zavede startovní pole nově také do velkoměsta. Mrakodrapy, mosty, křižovatky… je to změna oproti malému městečku z posledně. Ani zdejší pořadatelé se ale moc nevytáhli. Navrhnout tratě skrz staveniště výškové budovy, neřku-li přes obchodní čtvrť a nákupní galerii? Dobrý nápad. 

Nebezpečí číhá na každém metru

Pokud vás první FlatOut zasáhl, přesně víte, která bije. FlatOut není o obyčejném závodění, FlatOut je destrukční derby. Všechny okruhy jsou postaveny tak, aby byly co možná nejnebezpečnější. Při ztrátě kontroly nad vozidlem tedy hráč končí v kotrmelcích mimo trať, kde se následně ještě rozbije o uskladněné ocelové traverzy, proletí pyramidou z barelů, zlikviduje hezký dřevěný plot či méně vzhledné pletivo.

Ani jízda po vytyčené dráze ale nezaručuje bezpečí, všude se válí spousta překážek a osudová jsou mnohdy také chaoticky parkující vozidla a stavební stroje. I sebešikovnější řidič udělá časem nějakou chybu a následně pozná, jak vypadá totální destrukce. Všechny objekty lze totiž zničit, rozbořit a zporážet. Vše reaguje podle zákonů fyziky a trosky navíc nikam nemizí, naopak dál fungují jako ošemetná a nečekaná překážka. Vězte že zatoulaný barel, ležící nečekaně uprostřed cesty za zatáčkou, dokáže nemile překvapit. Soupeři pochopitelně nemají zájem na vašem bodovém zisku a proto škodí kudy jezdí. Vystrčení ze silnice mezi stromy, prudký náraz do boku stojícího vozu, nevinné postrčení do zadního blatníku co způsobí smyk – takové kratochvíle jsou zde na denním pořádku.

Totální masakr

Letů mimo si člověk užije tak jako tak a když už se jede v nějakém tom korytě bez možnosti uhnout, za jeden závod zažijete pomalu tolik bouraček, jako v prvním FlatOutu za celé odpoledne. Kdokoliv udělá chybu a zůstane na chvíli stát napříč silnicí, je záhy nemilosrdně sestřelen. Startovní pole se totiž drží většinou pohromadě a na úzkých silnicích není místo se vyhnout. No jo, ale máme tu ta svodidla a okolní domy? Co to provede s odhozeným autem? Inu vrátí ho to zpět, do víru dění. Přímo mezi potrefené kamarády, na jejichž pochroumaná a kouřící auta se už řítí další soupeř. Zkrátka a dobře, FlatOut 2 se nám tak trochu potkává s konzolovým Burnoutem, což vůbec není na škodu.

Mazec, jaký nastává při hromadných haváriích, se jen těžko popisuje, to se prostě musí vidět. Díky četným rovinkám a vysoké rychlosti jenž vozy hravě vyvinou je to vskutku nevídaná podívaná a to má Bugbear v rukávu ještě další trumf – vypečená místa a zákoutí. Spousta okruhů disponuje například nájezdovou rampou. Někdy uměle vytvořenou (deska opřená o hromadu krabic, sklopená plošina…) jindy rádoby reálnou, jako výjezd z kanálu, z podzemních garáží atd. Hodně se proto létá vzduchem a při troše štěstí není problém vyjet až na střechu menších budov. O tom, že následná přistání nejsou ideální a končí v kotrmelcích, asi netřeba mluvit.

Propracovanější kariéra

Kariéra je skoro třikrát obsáhlejší, než její kolegyně z prvního FlatOutu. Všechny třídy mají od 8 do 10 pohárů, každý pohár čítá 3-6 závodů… Suma sumárum, na hráče čeká víc jak stovka závodů. Pokud tedy počítáme jen ty klasické, okruhové. Po úspěšném absolvování každého poháru se otevře ještě speciální klání, které je na něj vázáno. Ano, jsou to záležitosti známé už z jedničky – kaskadérská aréna s rádoby sporty, unikátní kolbiště pro demoliční derby a konečně jednoduché závodní okruhy, šité na míru soubojům a haváriím. Kromě zábavy slouží hlavně k zisku financí, ale více o nich až za chvilku. Závěrečnou tečkou kariéry je pak Velké Finále. O co jde? Jen ti nejlepší z nejlepších postoupí do bojů o definitivně poslední čtyři poháry. Mistrovských 21 závodů, vysoké peněžní odměny – kdo doufá, že to bude snadné, hodně se plete.

Fyzika podřízená zábavě 

Pamatujete na volbu profilu v prvním díle a výběr normálního nebo profesionálního „handling“ modelu? Taková možnost ve dvojce chybí a jízdní model zaparkoval na zlatém středu. Kdo byl zvyklý hrát s nastavením profesional, brzy zpozoruje o chlup arkádovější chování. Už dříve měli neviditelní pomocníci snahu napomáhat řidiči při ovládnutí smyku, jindy zase obešli gravitaci a vůz jedoucí po dvou kolech zachránili od převrácení. Ve druhém FlatOutu jsou tedy tyhle akce mnohem okatější. Ale není to žádná tragédie.

To se týká i katapultáže řidiče skrz přední sklo, při četných nárazech. Ozývaly se hlasy, že je možná až příliš častá a kazí závodění. Bugbear na to tehdy zareagoval a s prvním patchem namontoval do všech aut bezpečnostní pásy. Dvojka je znovu bez pásů, nicméně mistři volantu opouští svá pracoviště jen ve výjimečných případech.

Výteční soupeři

Dobrou zprávou je, že hra měří všem stejně. Ve zničitelných autech jezdí také soupeři a zvlášť ke konci hry lze zažít pár závodů, kde z osmi vozů na startu uvidí cíl jen tři nejšťastnější. V návaznosti na propracovanější kariéru nejsou oponenti jen anonymními panáky za volantem. Připravte se na sedm borců s autentickým jezdeckým stylem. Někdo si spíš hledí svého a uhání vstříc cílové pásce, zatímco jeho kolega sestřelí vše, co může, a na umístění v podstatě kašle.

O umělé inteligenci se dá mluvit jen v dobrém. Už v prvním FlatOutu s ní absolutně nebyl problém a zvlášť v Gold třídě byl počítač víc než schopným rivalem. Druhý díl nabízí vyladěnou obtížnost a velmi vyrovnaná klání. Tentokrát tu zdá se není funkce catch-up (nebo je možná méně viditelná?) a předvedete-li sérii chyb, se stupni vítězů se můžete rozloučit. Ostatní totiž jezdí chytře a poradí si i v zapeklitých situacích. Občas umí vyrobit pěknou botu a skončí mezi stromy v lese, přesto jejich počínání působí dojmem, jakoby opravdu trať viděli a chápali, co se zrovna děje.

Zvláštní odstavec zaslouží také ozvuční. Efekty jsou řekněme v normálu, ovšem jestli něco vyčnívá, je to hudba. Soundtrack prvního FlatOutu byl vymazlený, přestože na playlistu byla jména v podstatě neznámých kapel. Druhý díl hry má už status hvězdy, disponuje proto věhlasnými interprety. Pod šílenstvím na obrazovce hrají například Megadeth, Papa Roach, Nickelback, Rob Zombie, Mötley Crüe či The Chelsea Smiles. Výsledek je jasný - jde o povedené akční závody s kopou bourání, rozžhaveného kovu a vzduchem létajících součástek. Jako prostředek k uvolnění trochy řidičské agresivity či jako vysokooktanové odreagování nelze než doporučit z celého srdce.