11-11: Memories Retold

Verdikt
68

Skvěle propletené vyprávění o přátelství a válce sráží jednoduchá hratelnost a neustálé odtahování od příběhu. Pár zajímavých mechanismů a dobrý scénář celou hru neutáhnou.

Počítač

WindowsWindows

24,99 €Steam

Konzole

PlayStation 4PlayStation 4

PlayStation Store

Xbox OneXbox One

Microsoft Store
Koupit

Další informace

Výrobce: Aardman, DigixArt
Vydání: 9. listopadu 2018
Štítky: válečná, první světová válka, umění, adventura

První světová válka je pořád originální zasazení, i když po Battlefieldu 1 a Valiant Hearts už to není tak hrami neprozkoumaná epocha. Příběhy, k jejichž napsání vybízí, nicméně pořád odvyprávěny nebyly. Explorační adventura 11-11: Memories Retold právě o špičkovém vyprávění osudu dvou vojáků znepřátelených stran je. A přestože nepřekvapí tím, že se osudy mladého kanadského fotografa Harryho a postaršího německého otce a šikovného mechanika Kurta protnou, jde o příběh, který v srdcích hráčů určitou stopu zanechá.

Svůj podíl na tom má velmi dobrá atmosféra a celková příběhová premisa, kterou podtrhuje už to, že všechny postavy mluví svým jazykem: Němci německy, Kanaďani anglicky, Francouzi francouzsky… A hra netradičně staví na tom, že si jednotlivé strany nerozumí, což přidává sympaticky originální rovinu (ačkoliv neporozumění základním frázím v tak podobných jazycích, jako jsou němčina s angličtinou, jsme úplně nebaštili). Navíc o dabing Harryho se postaral hvězdný Elijah Wood a o Kurta neméně známý Sebastian Koch, takže o kvalitu herectví se netřeba bát.

Stejně tak zůstává silný i scénář, v němž vyniknou především postavy Kurta, Harryho a jeho velitele, majora Barretta. Motivace všech působí opravdu uvěřitelně a stejně tak reálně působí i jejich pochybnosti o tom, co vlastně ve válce dělají a zda mohou dosáhnout svých cílů, či zda v šílenství neztrácí sami sebe.

Syrovou brutalitu nečekejte, spíše psychologické drama. Příběh je však tím, co je na Memories Retold nejzajímavější, a nechceme z něj zbytečně odhalovat více, než musíme. Řekneme tak jen to, že je dospělý a na herní médium vyzrálý. Třešničkou na dortu je pak možnost volby – ta vede k drobným změnám v ději a těsně před koncem pak i k jednomu z celkem asi šesti příběhových zakončení.

Příběh zajímavý, ale…

Je proto škoda, že 11-11: Memories Retold občas příběhu podkopává nohy samotnými herními mechanismy. Jak již bylo řečeno, jde o explorační adventuru, kde se pohybujete v rámci poměrně malých a uzavřených lokací, které prozkoumáváte z pohledu třetí osoby.

I přes malou rozlohu lokací je v nich co objevovat a na první pohled působí vše příjemně. Jenže po chvíli vás právě průzkum začne odtahovat od příběhu a dramatických momentů. Máte důležitý úkol? Nejvyšší čas pokecat s kolegy nebo si zahrát karty! Někdo hystericky křičí vaše jméno? Ne, Rimmere, nepřiběhni jako vítr, jdi se podívat na druhý konec mapy, jestli se tam náhodou neválí bonusový obsah (co je smutné – válí!). Ve snaze hru prodloužit a donutit vás prohlédnout každý kout vás tak hra odtahuje od příběhu, naprosto degraduje jeho tempo a kazí herní zážitek.

Jasně, zvláště bonusové ústřižky různých dokumentů, k nimž se váže zajímavé povídání, můžete ignorovat, ale pokud hru chcete opravdu zkompletovat a jednotlivé historické skutečnosti vás zajímají, nic jiného vám nezbyde.

Krom průzkumu je třeba v těchto lokacích i mluvit s postavami, řešit jednoduché hádanky a v roli Kurta opravovat techniku, zatímco v roli Harryho nepřekvapivě fotit. Laťka obtížnosti je posazena velmi nízko a troufneme si říct, že hru lehce dohrajete, i když jste nikdy žádnou nehráli – a to včetně „plížících“ a několika akčnějších sekvencí.

Je ale nutno říct, že i přes jednoduchost působí řešení různých hádanek příjemně a na některé lokace jen tak nezapomeneme. V jiných jsme však nebyli zrovna nadšení. V celkovém pohledu jde tak o průměr. Hru i s hledáním bonusů dohrajete cca za 6 hodin, bez bonusů za o hodinku až dvě kratší dobu. Což je na takové experimentální dílko tak akorát.

Neotřelý vizuál

Experimentální je pak i vizuál hry, který je rovněž nejspíš tím prvním, čeho jste si všimli – celá hra je vyvedena jako pohyblivá olejomalba s odkazy k impresionismu. Jakkoliv v některých případech kouzlí úžasné scenérie, tento styl grafiky nám příliš nesedl: po delším hraní trochu bolely oči a v pohybu se grafika příliš nelíbila. Nicméně dalo se na to zvyknout a chápeme snahu se odlišit.

Explorační 11-11: Memories Retold nás ve výsledku celkem zaujal a jeho příběh měl mnoho silných momentů. Do noty hrály i fajn herní mechaniky, které však trpí až přílišným zjednodušením, což je první výrazná výtka. Jako nejdůležitější mínus vidíme hlavně neustálé odtahování od příběhu ve formě sbírání herních drobností.

Vše dohromady nás tak nutí hru doporučit jen velmi opatrně. Herní fajnšmekři a lidé zažraní do herních příběhů a unikátních způsobů, jak je vyprávět, 11-11: Memories Retold určitě ocení. Běžnému hráči bychom ale radši doporučili tradičnější Valiant Hearts.