Wonderbook: Book of Spells
Nadprůměrná hra pro menší děti, která nedokázala naplno využít potenciál technologie, která za ní stojí. Pokud ale máte ve svém okolí ratolesti ve vhodném věkovém rozpětí, nesáhnete s Book of Spells vedle.
Další informace
| Výrobce: | SCE London |
| Vydání: | 16. listopadu 2012 |
| Štítky: | dětská, rozšířená realita, arkáda, pohybový ovladač, pro hráče do 18 let, pro celou rodinu, simulace |
Idylické lifestylové fotky s rozesmátými dětmi všech ras a národností před televizí v moderně zařízeném obýváku. To je obraz herního průmyslu posledních let, který by si přála po světě šířit většina velkých distributorů. Ač už to mnohým „pravověrným” hráčům může připadat jako otravné klišé, fakt je, že rodinné a dětské hry jsou odvětvím, které do značné míry drží herní byznys nad vodou. Vědí to samozřejmě i v Sony, kterému se v poslední dekádě podařilo nakopnout hned několik zlatých žil.
Na EyeToy, Buzz nebo Singstar se nyní japonský moloch snaží navázat rozběhnutím série Wonderbook a hned pro její první díl si přichystal skutečně těžký kalibr - spolupráci s autorskou Harryho Pottera J. K. Rowlingovou. Ta se od dopsání sedmého dílu knižní ságy sice zařekla, že další Potterovské příběhy psát nebude, po pár letech ale spustila stránku pottermore.com, na které nabízí fanouškům pohled na příběhy mladého kouzelníka z Bradavic ve „zcela novém světle”. A dá se říct, že to stejné kategorie spadá i Wonderbook: Book of Spells.
Zpátky do Bradavic
Ačkoliv tomu totiž název hry zrovna nenapovídá, vše se odehrává v Bradavicích. Na začátku si vyberete jednu ze čtyř notoricky známých kolejí a kouzla, která se budete v následujících hodinách s ovladačem Move v ruce učit, metali Harry, Ron i Hermiona o sto šest. V knihovnickém oddělení s omezeným přístupem nahlédnete do jedné staré Knihy kouzel a za doprovodu vypravěče postupně projdete všech pět kapitol. Tady se sluší poznamenat, že hra je kompletně v češtině, a to včetně podařeného dabingu. Překlad je slušný, dodržuje zavedené termíny z knih o Harry Potterovi a vůbec jde o profesionálně odvedenou práci.
Lapálie s věkem
Book of Spells je hra přímo cílená na mladší ročníky a jim je podřízena nejen obtížnost, ale i celkově milý a trpělivý přístup k vysvětlování kouzel a jejich procvičování. Pokud bychom měl ideální cílovou skupinu přirovnat k ročníkům v Bradavicích, soudě podle mých zkušeností a testů na příbuzenském potěru, by její horní hranice jen tak tak dosáhla prvního ročníku.
Jinými slovy, Book of Spells je ideální pro děti mezi šestým a desátým rokem. Naopak pro většinu předškoláků bude Wondebook příliš tvrdým oříškem, hlavně kvůli nutnosti relativně komplikovaného koordinování pohybů.
Kouzelná knížka
Hry pro děti je ale možné hodnotit nejen z hlediska toho, jak vyhovují samotné cílové skupině, ale i s ohledem na míru využitého potenciálu. A tady Wonderbook: Book of Spells trochu zaostává. Použitá technologie je poměrně zajímavá. Ke hře dostanete několikastránkovou knihu s kartonovými listy potištěnými speciálními znaky. Ty slouží k rozpoznání knihy kamerkou PlayStation Move, kteréžto zařízení je pro hraní Wonderbooku vyžadováno.
Jakmile hra knihu detekuje, „obalí” jí virtuální texturou a ve vašem obýváku se před vámi objeví skutečná kniha kouzel. To samé se stane s ovladačem Move, který se z tyčky s barevnou bambulí promění ve světě Wonderbooku v kouzelnickou hůlku. To vše je zkombinováno přímo s obrazem z vašeho obýváku, do kterého hra v průběhu jednotlivých lekcí přidává další prostředí, ve kterých se odehrávají kouzelnické zkoušky.
Nutno uznat, že pokud Wonderbooku poskytnete optimální podmínky, bude jeho fungování bezproblémové. Jestliže ale svítíte v obýváku standardním euro-svítidlem, během hraní sedíte vedle konferenčního stolku a před vámi pobíhá po čtyřech roční smrádě, určitých technických komplikací se dočkáte. Hru je možné kdykoliv jednoduše kalibrovat, ovšem při výše zmíněných ztížených podmínkách hází občas do obrazu podivné fragmenty a má problémy s rozpoznáním knihy.
Chceme víc...
Ale zpět k (ne)využitému potenciálu. Hraní Book of Spells spočívá v postupném učení se a používání kouzel od těch základních (Alohomora) až po ty soubojové (Expelliarmus). Asi nemusím zdůrazňovat, že na Avada Kedavra a další oblíbené kratochvíle Lorda Voldermorta se tentokrát nedostane.
Každé kouzlo si nejprve pomalu vyzkoušíte a u některých si i vyslechnete interaktivní příběh jeho vzniku. Pak vás čeká procvičení v podobě krátké minihry a po dokončení jedné kapitoly, nebo chcete-li skupiny kouzel, se dočkáte komplexnějšího cvičení, ve kterém je třeba naučené triky kombinovat. Vše je opravdu hezky udělané - hra vás neustále povzbuzuje, opravuje trpělivě vaše chyby, vypráví zábavné příběhy (které zpestřuje hádáním chybějících slov nebo volbami dalšího děje) a vůbec z ní cítíte takový ten příjemný, až rodičovský přístup.
V některých případech je ale Wonderbook až příliš benevolentní. Při prvním učení kouzla vás například vyzve k vykřiknutí zaklínadla a pochválí vás následně za jakýkoliv zvuk, který vydáte. Skutečně jakýkoliv. Uznávám, že ze začátku to byla z pohledu dospělého hráče celkem legrace, ale když se nad touto chybkou zamyslíte, dojde vám, jaká škoda je, že autoři neimplementovali hlasové ovládání pečlivěji a hlouběji.
To samé se dá říct i o samotném cvičení kouzel, které není zrovna nejnápaditější a starší děti začne poměrně rychle nudit. Stačilo by přitom přidat více úrovní úkolů, jakoukoliv formu freemódu nebo dokonce ukázky ze známých příběhů Harryho Pottera a dojem ze hry by byl o dost lepší.
Technologie Wonderbooku slibuje zajímavou budoucnost. Každopádně, nyní výsledkem je titul, který se trefuje jen do úzké skupiny dětí, kterým se bude líbit o to více, o co bude nudit ostatní.